Investice a využití státní podpory

Investice se státní podporou ještě neznamenají, že se začnete topit v penězích.

Investice se státní podporou ještě neznamenají, že se začnete topit v penězích.

Rádi byste vhodně investovali volné finanční prostředky a chtěli byste využít produktů se státní podporou? V některých případech může být využití daňových úlev nebo příspěvků od států ziskové. Kdy se vyplatí spořit do státem dotovaných produktů a v jaké výši?

Ze státního rozpočtu je podporováno několik finančních produktů (stavební spoření, doplňkové penzijní spoření, některé typy životního pojištění). Jak moc výhodné skutečně takové produkty jsou a nepřinesou vám nakonec více starostí než užitku?

Stavební spoření

Stavební spoření je jednou z nejoblíbenějších možností, jak investovat své peníze. Jeho oblíbenost je vysoká zejména kvůli státnímu příspěvku. Ten je v současnosti nastaven na 10 % z naspořených prostředků do max. 2000 Kč na osobu. Pokud by státní příspěvek byl zrušen, ztratila by tato forma spoření veškerý svůj půvab. Stavební spoření je totiž zatíženo řadou nemalých poplatků a úroková sazba zpravidla nepřesahuje 1 % p.a. Aby se skutečně vyplatilo, je nutné vkládat na účet alespoň 20 000 Kč ročně.

Největším rizikem u stavebního spoření je změna legislativy. Například velmi diskutovaná změna ohledně možnosti výběru naspořených peněz z účtu nezletilých dětí. Dříve to šlo bez problémů, nyní je možné peníze vybrat jedině se souhlasem opatrovnického soudu. Dalším rizikem je inflace, a také možnost, že stát zruší či sníží státní příspěvek. Smlouvu o stavebním spoření lze totiž zrušit nejdříve po 6 letech (pokud nechcete přijít o státní podporu), zatímco legislativní změny mohou začít platit hned od následujícího roku. Pro ty, kdo mají ještě staré smlouvy (s dobrým úrokem) je pak rizikem i sama stavební spořitelna. Čím výhodnější jsou totiž smlouvy klientů, tím méně výhodné jsou pro danou instituci. Často se tak snaží tyto smlouvy vypovědět a bohužel poměrně úspěšně.

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění vám žádný dobrý finanční poradce jako dobrou investici určitě neporadí. Vhodné je možná tak ke krytí rizik spojených s úmrtím nebo invaliditou. Ovšem stát na toto pojištění stále nesmyslně přispívá, i když by mohl přispívat úplně jinde a mnohem vhodněji. Podle státu se totiž jedná o velmi vhodné spoření na penzi. Nyní je v plánu regulace distribuce životního pojištění, která ovšem žádné výhody nepřináší. Zatím není jasné, komu by se vyplatilo platit oproti klasickým podílovým fondům provize o 150 % ročního předplaceného pojistného nebo 20 % z průběžně placeného pojistného, plus ještě další poplatky, které ovšem u podílových fondů nejsou. Peníze prostřednictvím životního pojištění tečou do klasických podílových fondů. Díky kolísavosti akcií je zde větší riziko snížení hodnoty peněz. Míra rizika se odvíjí od typu zvoleného podílového fondu. Dalším možným rizikem je to, že pojišťovna zkrachuje. Protože je to právě ona, kdo do fondů investuje, mohlo by v tomto případě dojít k situaci, kdy klient o své peníze přijde. I když je možnost odečíst si od základu daně ročně až 12 000 Kč, pojištění se nevyplatí, protože po ukončení pojistky se případné výnosy stejně daní. U přímé investice do podílových fondů se po třech letech držení podílových listů daně již neplatí.

Doplňkové penzijní spoření

U doplňkového penzijního spoření je největší riziko ze strany politiků. Prostředky, které jsou vložené v penzijních společnostech, jsou ze zákona vázány na důchod a při předčasném výběru přichází investor o část investic. Zejména se jedná o státní příspěvky a jejich zhodnocení. Mimo to se často pravidla doplňkového penzijního spoření mění jen podle politické nálady a podle vlády, která je právě u moci. Jeden z posledních návrhů, se kterým přišla vláda, je ten, že by zavedení doplňkového penzijního spoření bylo povinné. Každý by musel spořit 4 % hrubé mzdy a od státu by dostal navíc ještě 1 % hrubé mzdy. Zatím však tento návrh neprošel.

Navíc mladí lidé, kteří začnou spořit na penzi, se vystavují i riziku inflace. Například transformované fondy, které vznikly při transformaci dřívějšího penzijního spoření, sotva pokryjí inflaci. Střadatel má tak jedinou jistotu. Nic nevydělá. Pokud by volil dynamičtější strategii, stává se rizikem kolísání cen akcií nebo případně dluhopisů. Tržní riziko v tomto případě však není tak vysoké. To ukázala i finanční krize. Po propadu trhů s akciemi na 40 % předchozích maximálních částek se po 5 letech například americké a německé trhy probudily a nyní jsou na nových maximech. Pokud byste chtěli dlouhodobě spořit třeba i dvacet třicet let, určitě se vyplatí spíše účastnické fondy s dynamickou investiční strategií, což jsme již zmiňovaly v článku, který se věnoval právě dynamickým investicím.

mm

Autor: Martina Mádlová

Ráda píši a informuji o dění ve světě forexu, financí a investování. Baví mě neustále se vzdělávat a proto jsem se vrhla i do tohoto dynamického oboru. Je mi 31 let a letos jsem dokončila dálkové studium na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Mojí prioritou je pečlivost, flexibilita, férové jednání a rychlá reakce na dění ve světě financí. Vždy se ráda přiučím něco nového, nastuduji kus nové informace a předám dál naším čtenářům.
Štítky , , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *