Od začátku letošního roku to se zlatem vypadá více než dobře. Na trzích zatím nezáří nic tolik, jako právě tento drahý kov. Roste již o více než 17 procent a v únoru nákupy drahého kovu nečekaně nabraly na obrátkách. Neustálá volatilita, která od začátku roku hýbe trhy, nutí investory hledat bezpečnější investice. Těmi jsou právě vládní dluhopisy, japonský jen či zlato. Návrat zlata na výsluní v prvních dvou měsících nového roku předčil na trzích svou výkonností i vládní a firemní dluhopisy či akcie. Zisky v procentech zlato zvítězilo i nad japonským jenem, který do té doby v bezpečných investicích vedl.
V posledních třech týdnech je příliv kapitálu do zlata nejvyšší od poloviny roku 2009. Za únor vykázal tento kov nejlepší výkonnost za měsíc od roku 2012. Důvody k takovému vzestupu jsou hlavně z nekončícího skepticismu ohledně měnové politiky centrálních bank. Odborníci si nyní kladou jednu otázku. Kam až může zlato růst a zda nás čeká opětovný návrat býčího trhu nebo se jedná jen o krátkodobý proces, který zase brzy pomine? Do jisté míry bude celá situace záviset i na vývoji americké měny, protože mezi zlatem a americkým dolarem je historicky podložený inverzní vztah, ve kterém je zlato denominováno.
Již nyní jsou však některé světové banky přesvědčeny o pozitivním vývoji zlata. Zejména s ohledem na změnu situace na trhu a stále snižující se očekávání, že americký Fed bude letos opět zvyšovat sazby, mění výhled na vývoj ceny. Zmínit můžeme například ABN AMRO, ze kterého se stal zlatý býk. Taurus Wealth Advisors se domnívá, že cena zlata by mohla během roku stoupnout až k 1350 či 1400 dolarům za trojskou unci. Godman Sachst však zůstává při zemi a počítá s pádem ceny na konci roku k 1000 dolarům za unci. S pádem ceny se počítá hlavně z toho důvodu, že je stále předpoklad zvyšování amerických sazeb v roce 2016.
Pokračující růst by však mohl případně přitáhnout další čínské nakupující. Dobrá situace na trzích do jisté míry i s nákupy zlata od zákazníků z Číny či Indie souvisí. Letos je však zájem z Číny spíše nižší, alespoň prozatím. Meziročně klesl dovoz zlata do Číny z Hongkongu a Švýcarska o 21 procent na 80,8 tun.
I když čínský zájem je zatím poměrně vlažný, světoví investoři o jeho růstu nejspíše přesvědčeni jsou. To lze soudit podle burzovně obchodovaných fondů krytých zlatem. V těch totiž stoupla držba na nejvyšší úroveň takřka za 17 měsíců.
Zlato ovlivňují i další faktory
Zlato a jeho růst by mohlo být ovlivněno mimo pohybů amerického dolaru i dalšími faktory, a to i včetně dodávek kovů na trh ze strany těžařů. Například v loňském roce se díky výkyvům měnových kurzů zvedla produkce zlata v Austrálii na nejvyšší čísla za posledních dvanáct let. Růst zlata může podpořit i referendum o setrvání v EU Velké Británie a možný Brexit. Někteří investoři však opět nakupují zlato, protože představuje možnost uchování hodnot. Hlavní hnací silou, která pohání mnohé investory k masivním nákupům zlata, není nakonec nic jiného, než obava z možného znehodnocení bohatství, který na současných trzích panuje nejspíše jen tak nezmizí.