Vyšší výnos podílových fondů láká Čechy

Množství uloženého majetku v podílových a investičních fondech je na rekordních výškách. Domácnosti hledají lepší místa ke zhodnocení peněz, protože úroky v bance jsou velmi nízké. Češi mají raději fondy, které jsou garantované, nebo je alespoň neohrožuje tolik výkyvů.

Hodnota majetku v podílových fondech přesáhla rekordních 400 miliard korun.

Hodnota majetku v podílových fondech přesáhla rekordních 400 miliard korun.

Mezi Čechy rychle roste obliba podílových a investičních fondů. V polovině roku přesáhla hodnota majetku naspořeného lidmi 400 miliard korun. Je to o 15 miliard více než v roce 2015 a objem peněz dosáhl na rekordní nejvyšší úroveň. Jen za loňský rok stoupl majetek ve fondech o pětinu.

Stoupající zájem je zapříčiněn především nízkými úrokovými sazbami v bankách. Lidé dříve spořili spíše na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Nyní hledají alternativy, které by jim zajistily alespoň nějaký výnos. Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh řekla, že fondy rostou i díky lepší finanční gramotnosti Čechů. Podle ní si více lidí uvědomuje, že se musí nějak připravit na dobu své penze.

Pro klienty je přechod do fondů, které jsou ovlivňovány situací na trhu, velkou změnou. Byli zvyklí na bankovní účty s garantovanou návratností do 100 tisíc eur. V některých fázích období, po které klient investuje, nemusí mít ihned k dispozici to, co vložil a z toho důvodu se někteří obávají do fondů vstoupit. Většina lidí upřednostňuje spíše částečně garantované fondy se stabilním, i když nižším výnosem. Jsou to spíše konzervativní fondy, které mají velmi malý nebo i žádný podíl akcií s velkou dluhopisovou složkou.

Na jedné straně jistota a na druhé výnos

Při investování do fondů se lidé chovají velmi podobně jako v okolních zemích (Polsku, Rakousku či Slovensku). Naopak ve vyspělých západních ekonomikách jako je Německo či Velká Británie investují spíše lidé častěji na burzách do akcií. Přímo investují v tuzemsku jen dvě až tři procenta lidí. Při srovnání je důležité vzít v úvahu i to, jaká je kupní síla. Sto tisíc eur v Česku je něco jiného než sto tisíc eur v Německu. V Česku je to z pohledu kupní síly přibližně dvakrát více.

Mezi českými střadateli vidí Vaníček z ING dva základní druhy lidí. První jsou investoři, kteří chtějí především mít své peníze v bezpečí. Takovým až tak nezáleží na výši úroku, ale chtějí mít jistotu, že o vložené peníze nemohou přijít. Druhý typ jsou zase ti, kteří chtějí vydělávat. Takový lidé se v současné době neobjedou bez investic do akcií. Aby snáze tento druh lidí udělal ten závažný krok v podobě přechodu do sféry investičních a podílových fondů, potřebovali by pomoc ze strany státu.

Podle Jani Brodani má však právě v tomto Česko velké nedostatky. Zároveň si myslí, že chybí individuální penzijní produkt, který by byl založený jen na investicích. Každý by mohl investovat do nějakých regulovaných produktů. Oproti okolním státům jsme takřka jediní, kdo žádný takový produkt více podporovaný státem nemá. Eva Zadražilová, hlavní ekonomka bankovní asociace vidí velké překážky pro rychlejší rozvíjení kapitálového trhu na straně firem. Podniky jsou málo ochotné financovat svůj rozvoj vydáváním dluhopisů či akcií. Stále zde funguje financování podniků prostřednictvím úvěrů od bank.

V této souvislosti se vyjádřil i Vaníček z ING Bank v tom smyslu, že se někteří investoři zajímají o to, do jakých firem fondy investují. Jestliže pak v seznamu najdou společnost, která je pro ně známá, hned fondu více věří, protože si dokáží představit, co se za investicí skrývá. Hlavní lákadlo investičních fondů je však takové, že se člověk nemusí o vše sám starat, ale dělá to za něj profesionál, který se mu o jeho investice stará.

Poradce se musí zajímat

Protože domácnosti často příliš fondům nerozumí, nerozhodují o vstupu do konkrétního podílového fondu samy, ale hledají kvalitního finančního poradce. Často je však problém najít skutečného profesionála, který jedná v zájmu klienta a nehledí na své vlastní zisky. V první řadě se dobrý poradce ještě předtím než nějaký produkt doporučí, zeptá svého klienta na některé otázky (např. jaká je jeho finanční situace, vztah k riziku či investiční horizont, což je doba, po kterou chce investovat). Jestliže vám hned předloží jeden produkt a bude tvrdit, že je pro vás naprosto perfektní, je to známka nesolidnosti. Konzervativní podílové fondy může využít takřka každý, jiné produkty by lidé měli volit až po konzultaci s odborníkem.

Vaníček z ING Bank upozornil na to, že na českém trhu mohou klienti využít takřka dva tisíce podílových fondů. Jsou mezi nimi i takové, které investují do oblastí biotechnologie či do určitých demografických vývojů. Začínající investoři si mohou práci s fondy ze začátku i vyzkoušet. Mimo digitálních nástrojů mají k dispozici i kalkulačky, kde si mohou na základě historických dat spočítat možný výnos.

Do fondů mohou lidé investovat i v malých částkách. Začít se dá i se stokorunou, což je limit, který je dostupný každému. Klienti by si měli vytvořit své vlastní portfolio a hlídat si, jak se budou jejich investice chovat v lepším období i v tom horším. Tento přístup je dobrý, protože klienti postupně zjistí, jak fondy fungují a nakonec začnou s pravidelným spořením či zvolí formu jednorázové investice.

mm

Autor: Martina Mádlová

Ráda píši a informuji o dění ve světě forexu, financí a investování. Baví mě neustále se vzdělávat a proto jsem se vrhla i do tohoto dynamického oboru. Je mi 31 let a letos jsem dokončila dálkové studium na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Mojí prioritou je pečlivost, flexibilita, férové jednání a rychlá reakce na dění ve světě financí. Vždy se ráda přiučím něco nového, nastuduji kus nové informace a předám dál naším čtenářům.
Štítky , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *