Přichází nejistota – po intervencích může kurz i oslabit

Poprvé od roku 2013 to v Česku vypadá na vytrvalý růst inflace. Stejně tak roste i pravděpodobnost, že v příštím roce přestane ČNB oslabovat korunu. I když analytici očekávají spíše růst české měny po ukončení intervencí, je možné i její oslabení. O tom, jak se bude česká měna vyvíjet, rozhodne mnoho faktorů. K nim patří i spekulanti, postupy Evropské centrální banky či složení bankovní rady ČNB.

Intervence České národní banky by měly skončit ve druhém čtvrtletí příštího roku.

Intervence České národní banky by měly skončit ve druhém čtvrtletí příštího roku.

V listopadu to budou přesně tři roky od chvíle, kdy Česká národní banka začala uměle oslabovat korunu z obav z deflace. Aby udržela kurz poblíž hranice 27 korun za euro, už ČNB koupila eura za takřka 700 miliard korun. Na počátku intervencí se nepočítalo s tím, že budou trvat přes tři roky. Oproti původnímu očekávání se však stalo mnoho věcí, které celou situaci ovlivnily. Tak se vyjádřil i současný guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ten měl na mysli například pokles cen ropy a dalších komodit, potravin či uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky, Americké centrální banky nebo Bank of England.

Na nízké hladině se inflace v tuzemsku držela tak dlouho zejména kvůli situaci v zahraničí. Bankovní rada musela již několikrát ukončení intervencí odložit. Naposledy se to stalo na konci září, kdy bylo oznámeno, že intervence neskončí dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017. Závazek posunuli o další tři měsíce.

Je tedy pravděpodobné, že jistota ohledně kurzu koruny vůči euru v příštím roce skončí. Jiří Rusnok prohlásil, že v případě, že nenastane žádná nečekaná událost, je to poslední posun tvrdého kurzového závazku. Od dubna se budou muset trhy znovu řídit pouze podle tržní nabídky a poptávky.

Vše ovlivňuje inflace

I tak ale zatím ještě není úplně jasné, kdy intervence skončí. Podle Rusnoka záleží hlavně na vývoji inflace. Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel si myslí, že růst cen by se měl v následujících měsících zrychlovat. Na přelomu roku by mohla vystoupat na úroveň 1,5 procenta a na dvouprocentní rozdíl by se měla dostat ve druhé polovině příštího roku. To ovšem ještě nemusí znamenat okamžité ukončení intervencí. Zeisel prohlásil, že očekává, že kurzový závazek ČNB opustí až v posledním čtvrtletí příštího roku.

Podle Rusnoka pouhé dosažení inflačního cíle k ukončení intervencí stačit nebude. Situace musí být dlouhodobě udržitelná, protože ČNB nechce riskovat, že by se musela k intervencím opět vracet. Není ani vyloučené, že centrální banka vše ukončí ještě před tím, než inflace na dvě procenta dosáhne, protože si bude cenovou stabilitou jistá.

Ať už oslabování koruny skončí před letními prázdninami nebo v jejich průběhu, nikdo zatím neví, jak ČNB změnu oznámí. Již v minulosti banka několikrát opakovala, že dává přednost jednorázovému ukončení intervencí bez nějakých mezikroků. Stejně tak stále platí, že centrální banka bude připravena i po konci intervencí zasáhnout proti příliš velkým výkyvům kurzu koruny.

Cena koruny

Rusnok naznačil i chování banky v případě, že dojde ke změnám ceny koruny. Pokud se bude jednat pouze o jednotky procent, nebude to banka řešit. Jestliže by ale nastal nějaký zásadní pohyb v desítkách procent, určitě by na to centrální banka reagovala. Takový extrém ovšem nepředpokládá. Mimo to je možné, že ČNB po konci intervencí sáhne po zavedení záporných úrokových sazeb na přísun peněz ze zahraničí. Jednalo by se o krok proti spekulantům, jež by mohli mít zájem vydělat na jednorázovém posílení koruny. Plošné snížení sazeb do mínusu by podle Rusnoka nebyl rozumný krok. Jedná se o nástroj, který je Českou centrální bankou brán jako alternativa k devizovým intervencím. Po ukončení intervencí by mohly nastat dokonce podmínky pro zvyšování sazeb.

Nyní se nedá příliš odhadnout, jak bude vypadat kurz koruny na konci intervencí. Analytici ve většině případů očekávají spíše posílení české měny na úroveň mezi 25,50 a 26 korunami za euro. Měnový stratég ING Bank Petr Krpata se domnívá, že v současnosti je koruna podhodnocená asi o pět procent. Po „exitu“ by se mohla postupně dostat až na kurz 25,5 koruny za euro. Krpata řekl, že rychlost přibližování k této hranici se bude odvíjet od toho, kolik peněz vsadí na posílení koruny spekulanti. Čím více peněz, tím pomalejší zhodnocení koruny. Guvernér Rusnok si však myslí, že očekávání růstu koruny jsou přehnaná. Fundamentální důvody pro velké posílení nyní nejsou (nejedná se o jednorázové vklady). Stejný názor zastává i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Z jejího prohlášení vyplývá, že není možné vyloučit pohyby kurzu koruny na obě strany. Centrální banka dá nejspíš koruně možnost se někde ustálit a nebude na trh hned vstupovat. Firmy by se měly připravit na nezvykle vysoké výkyvy kurzu.

Rozhodovat budou i noví členové

Pokud by se splnil předpoklad většiny trhu a koruna po konci intervencí začne posilovat, budou růst pociťovat nejvíce exportéři. Za své výrobky a služby dostávají v zahraničí zaplaceno většinou v eurech. Jejich tržby by se tedy po přepočtu na domácí měnu snížily. Guvernér ovšem vyloučil, že by konec kurzového závazku české firmy ohrozil. O tom, zda budou prosperovat, podle něj rozhoduje hlavně to, jaká je poptávka zákazníků. Pokud má někdo svůj podnikatelský plán postavený na tom, že ho položí i malé jednotky procent pohybu kurzu, měl by si asi hledat nějakou další příležitost už nyní. Dlouhodobě nemůže svůj byznys provádět i při normálním vývoji kdekoliv na světě, prohlásil Rusnok. Jako příklad uvedl i výrazné oslabení libry po brexitu. Také se ve Velké Británii nezhroutila ekonomika.

Jedním z faktorů, které by mohly termín ukončení kurzového závazku a vývoj po něm ovlivnit, je i složení bankovní rady ČNB. Vedení centrální banky má sedm členů a vždy o nastavení měnové politiky musí hlasovat. Záleží i na názorech a postojích jednotlivých radních. Intervence byly zahájeny v roce 2013 ještě za vedení Miroslava Singera a za vedení, které jmenoval Václav Klaus. Od té doby se v bankovní radě tři lidé vyměnili. V únoru jmenuje prezident Miloš Zeman další dva nové centrální bankéře. Jméno jednoho z nich je již známé. Stane se jím Oldřich Dědek. Druhé jméno zatím známo není.

mm

Autor: Martina Mádlová

Ráda píši a informuji o dění ve světě forexu, financí a investování. Baví mě neustále se vzdělávat a proto jsem se vrhla i do tohoto dynamického oboru. Je mi 31 let a letos jsem dokončila dálkové studium na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Mojí prioritou je pečlivost, flexibilita, férové jednání a rychlá reakce na dění ve světě financí. Vždy se ráda přiučím něco nového, nastuduji kus nové informace a předám dál naším čtenářům.
Štítky , , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *