Češi mají velké nedostatky ve finanční gramotnosti

Většina Čechů nemá tušení o stavu inflace. Jsou tací, kteří si myslí, že v loňském roce byla vyšší než 10 procent. Jen každý osmý Čech ví, že podle předchozích výnosů se nedá určit budoucí zhodnocení peněz v penzijním fondu. V průzkumu o finanční gramotnosti by si nechala třetina lidí raději vyplatit z investovaných 3000 korun tři stovky nebo výnos v hodnotě 15 procent (450 Kč).

Podle průzkumu ministerstva financí mají lidé v Česku problém s finanční gramotností. Nemají ponětí o inflaci a dělají špatná investiční rozhodnutí.

Podle průzkumu ministerstva financí mají lidé v Česku problém s finanční gramotností. Nemají ponětí o inflaci a dělají špatná investiční rozhodnutí.

Inflace vyjadřuje růst cen v ekonomice a odhadnout správně její výši dokáže jen desetina Čechů. Přitom je tento ukazatel velmi důležitý pro každého člověka, protože podle něj mohou lidé obecně zhodnotit o kolik méně či více zboží a služeb si mohou koupit ve srovnání s minulostí. Míra inflace má velký vliv i na zvyšování důchodů či se podle ní dá určit, zda se prostředky v penzijním fondu reálně zhodnotily či nikoliv.

Z průzkumu, který byl veden na základě metodiky OECD agenturou PPM Factum, vyplynulo, že dvě třetiny Čechů si myslí, že je inflace vyšší, než skutečně je. Nejčastěji udávají hodnotu od jednoho do tří procent. Roční inflace se pohybovala nad jedním procentem v roce 2014. V loňském roce to už bylo pouze 0,3 procenta.

Dopady inflace dokáže správně zhodnotit 59 procent lidí. Ti vědí, že když cenová hladina poroste, budou si moci za stejné množství peněz nakoupit méně zboží a služeb. Především lidé s vyššími příjmy mají o pohybu cenové hladiny přehled. 11 procent lidí o dopadech inflace nemá představu. Téměř 30 procent si myslí, že v případě inflace získají z bankovního účtu méně peněz, než na něj vložili.

To, jestli cenová hladina poroste, ovlivňuje i zhodnocování prostředků v penzijních fondech. Jestliže je inflace vyšší než výnos fondu, peníze se znehodnocují. V takovém případě může klientovi pomoci jen státní příspěvek, pokud ho dostává.

V průzkumu padla otázka i na to, zda je možné předpovídat budoucí výnos fondu z jeho předchozích výsledků. Na modelovém fondu roku 2010 byl výnos 1,7 procent ročně, v každém dalším roce fond vzrostl o jednu desetinu procentního bodu. V roce 2014 byl výnos 2,1 procento ročně. Z výsledků tohoto modelu odvozovala více než polovina lidí to, že výnos poroste i v roce 2015. Jen 13 procent lidí správně odpovědělo, že nelze rozhodnout na základě předchozích výnosů fondu, zda bude fond úspěšný i v roce dalším.

Průzkum řešil i rozhodnutí o investicích

Průzkum se zaměřoval i na investiční rozhodnutí. Respondenti se měli vyjádřit k situaci, kdy by z investovaných 3000 korun mohli ve stejném období získat výnos ve výši 300 korun či 15 procentní podíl z investované částky. Pro lepší patnáctiprocentní výnos se rozhodly jen dvě třetiny lidí.

Ještě hůře dopadl jiný příklad. U něj byl předpoklad uložení 100 korun na spořicí účet s garantovanou úrokovou sazbou 2 procenta za rok. Součástí zadání bylo i to, že na účtu se nebudou konat po celý rok žádné další pohyby a nebyly zohledněny daně ani poplatky. Konečný zůstatek na účtu na konci prvního roku spoření i s úrokem (102 korun) určilo správně jen 58 procent lidí.

mm

Autor: Martina Mádlová

Ráda píši a informuji o dění ve světě forexu, financí a investování. Baví mě neustále se vzdělávat a proto jsem se vrhla i do tohoto dynamického oboru. Je mi 31 let a letos jsem dokončila dálkové studium na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Mojí prioritou je pečlivost, flexibilita, férové jednání a rychlá reakce na dění ve světě financí. Vždy se ráda přiučím něco nového, nastuduji kus nové informace a předám dál naším čtenářům.
Štítky , , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *