Pád kryptoměn. Trh se propadl o 6,2 bilionu korun

Bitcoin a další kryptoměny se těší obrovskému zájmu. Samotný bitcoin, ale i ostatní digitální měny také minulý rok výrazně posilovaly. Situace se ale v minulém týdnu změnila a trh s kryptoměnami zaznamenal prudký pokles. Podle odborníků ale nemusí jít hned o špatné znamení.

Bitcoin zaznamenal v minulém týdnu prudký pokles.

Bitcoin zaznamenal v minulém týdnu prudký pokles.

Největší důvod pro pád kryptoměn v minulém týdnu by mohly být obavy investorů z regulace, po které čím dál častěji touží vlády v různých částech světa. Vliv může mít i korekce po předchozím velkém růstu. Velký krach se týká projektu Bitconnect, u kterého lidé uvěřili tomu, že se jim vrátí z vložených prostředků do bitcoinů velké výnosy.

Trh s digitálními měnami prošel od pondělí 15. 1.velkým pádem a odepsal až 300 miliard dolarů, což je v přepočtu na koruny něco málo přes 6,2 biliony korun. Tento propad se dotýká prakticky všech digitálních měn i nejznámějšího a nejoblíbenějšího bitcoinu. Ten se před Vánoci prodával pod hranicí 20 tisíc dolarů a na kratičkou dobu ji dokonce překročil. Ve středu 17. 1. se ale jeho cena propadla i pod 10 tisíc dolarů za kus, což je ohromný pád. V posledním týdnu tedy odepsal více než 30 procent své hodnoty.

Zdravá korekce

Někteří odborníci se přiklánějí k tomu, že je to takto v pořádku a jedná se o zdravou korekci. Za rok 2017 vzrostla hodnota bitcoinu z jednoho tisíce dolarů na 19 tisíc za kus. Celková hodnota digitálního trhu vzrostla více než 51krát. Vyjádřeno v penězích z 16 miliard dolarů až na 830 miliard dolarů. To je přes 17 bilionů korun.

Investoři musí s výkyvy cen na trzích počítat a jsou na ně do určité míry zvyklí. Co se ale většinou nestává, je pokles prakticky všech měn najednou. K tomu došlo naposledy v září loňského roku. Tehdy trh klesl za jeden týden o 40 procent a někteří situaci přirovnávali k roku 2014, kdy spadla cena bitcoinu z 1200 na 173 dolarů.

Možná regulace 

Již delší dobu hrozí tvrdými regulacemi Čína. Zájem investorů je ale stále silnější. Po prvním zásahu tamní vlády v roce 2014 trvalo bitcoinu tři roky, než se vzpamatoval, v loňském roce byl zpátky na svých hodnotách za dva měsíce.

O přísnější regulaci ale nehovoří už jen Čína, ale také Rusko či Jižní Korea. Větší kontrolu si přeje také Německo. Hlavní analytik BH Securities Martin Vlček říká, že největší nebezpečí digitálních měn jsou myšlenky centrálních bankéřů v Německu, kteří vidí potřebu společné domluvy ostatních zemí na to, aby byl bitcoin regulován. V březnu se chystá jednání 20 největších zemí světa G20. Podle Vlčka by se již na tomto setkání mohly probrat některé regulace, které by platily ve všech zúčastněných zemích.

Nabízí se ovšem otázka, zda a nakolik by bylo možné kryptoměny takto regulovat. Velká část altcoinů funguje jako žetony, které je možné využít pro digitální projekty nebo akcie nějaké kryptofirmy. Bitcoin a ostatní takové měny mají postavenou svou filosofii na tom, že jsou nezávislé na vládách a bankách a přesně tato skutečnost znervózňuje tradiční hráče na trhu.

Velmi oblíbené jsou i různé existující projekty, kde jsou všichni účastníci naprosto anonymní. Mezi nimi vyniká monero, následuje dash, pivx, zcash a ostatní. Ty se regulovat vůbec nedají.

Není to poprvé, co se někdo snaží kryptoměny regulovat a zatím byly všechny pokusy neúspěšné. V současné době jim brání i jejich čím dál větší obliba (proti regulacím korejské vlády podepsalo přes 200 tisíc lidí petici).

Krach Bitconnectu

V některých případech by asi určitá regulace byla poměrně výhodná. Jako příklad lze uvést i program Bitconnect, který v úterý ztroskotal. Hodnota jeho mincí se propadla o 98 procent a ztratila přes 50 miliard korun. Krach postihl desítky tisíc drobných investorů. Na Twitteru, Redditu či YouTube se objevilo mnoho příspěvků zoufalých lidí, kteří přišli o životní úspory nebo peníze, které si půjčili, aby mohli investovat.

Je také ale pravdou, že před Bitconnectem mnoho zkušenějších investorů varovalo. Tato platforma slibovala až nesplnitelné. Zakladatelé přesvědčili investory, že vyvinuli automatického robota, který dokáže obchodovat na burze. Lidé, kteří takto své peníze svěřili do rukou „robota“, měli dostávat až 40 procent měsíčně.

Nikdy ovšem nebylo prokázáno, že by nějaký robot opravdu obchodoval a vydělával. Navíc majitele platformy vůbec nikdo nezná. Celá situace je spíše nápodobná tzv. pyramidě, která fungovala na štědrém darovacím programu od naivních lidí. Každý investor pak dostal určité procento z peněz každého nově příchozího, který investoval. Že takto platforma nemůže fungovat nekonečně dlouho, se ukázalo v úterý.

mm

Autor: Martina Mádlová

Ráda píši a informuji o dění ve světě forexu, financí a investování. Baví mě neustále se vzdělávat a proto jsem se vrhla i do tohoto dynamického oboru. Je mi 31 let a letos jsem dokončila dálkové studium na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Mojí prioritou je pečlivost, flexibilita, férové jednání a rychlá reakce na dění ve světě financí. Vždy se ráda přiučím něco nového, nastuduji kus nové informace a předám dál naším čtenářům.
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *