Podle očekávání pokračovala Ruská centrální banka v uvolňování měnové politiky a základní úrokovou sazbu snížila o jeden procentní bod na 11,5 %. Jedná se o snahu podpořit hospodářství a pomoci krizí zasažené ekonomice. Snížení úroků je již třetí v tomto roce a snižování sazeb umožňuje sestup inflace z nedávného maxima, kdy Ruská banka zvedla, ve snaze zachránit rubl, úroky skokově až na 17 %.
Banka také uvedla, že má velké obavy ze „silného“ ochlazování ekonomiky. Očekává se, že hrubý domácí produkt Ruska klesne letos o 3,2 %. V dubnu klesl HDP o 4,2 %. Zástupci banky také uvedli, že jsou připraveni v případě příznivého makro a inflačního vývoje i nadále úrokové sazby snižovat. Meziroční ruská inflace se v březnu dostala na 16,9 % a v květnu na 15,8 %. Během příštího roku je očekáván pokles pod osm procent a v roce 2017 by měla inflace dosáhnout 4 %.
Obnovení devizových intervencí
Mimo snižování úrokových sazeb obnovila Ruská centrální banka devizové intervence, kterými chce zvýšit své devizové zásoby. Ty jsou ztenčené obranou rublu při měnové krizi.
Ruská banka nakupuje na devizovém trhu dolary v objemu přibližně 100-200 mil. USD. Banka ovšem opustila pravidelný denní režim intervencí, a tak jsou nákupy prováděny pro tento účel na tzv. ad hoc bázi. Důvodem k tomuto kroku je snaha neškodit kurzu rublu, který byl krátce po zahájení intervencí pod tlakem a začal oslabovat v páru s dolarem. Jen za poslední měsíc ztratil 12,3 %.
Na změnu základní úrokové sazby rubl zatím na páru s dolarem nijak silně nereagoval, protože šlo o očekávanou změnu a stále se obchoduje přibližně stejně na 55 USD/RUB.
Největšího světového vývozce energií v současnosti asi nejvíce podkopává propad ceny ropy, která je nižší téměř o polovinu, než před rokem. Navíc se země stále ještě potýká s krizí domácí měny a západní sankce kvůli ukrajinské krizi, které omezily přístup některých firem a vyvolaly odliv kapitálu, také ekonomice příliš neprospěly.
