Možná vás to překvapí, ale dolarových milionářů je v České republice poměrně dost. Přemýšleli jste někdy o tom, kam investují své peníze nebo jaké mají investiční plány do dalších let? Jedničkou nejsou ani bitcoiny a ani státní dluhopisy.
Průměrný dolarový milionář v Česku je muž (z 95 procent) ve věku kolem 53 let, s vysokoškolským titulem a firmou. Vydělávají především podnikáním. Informace vyplynuly z průzkumu J&T Banky, který byl proveden mezi 173 lidmi s disponibilním majetkem minimálně milion dolarů. V přepočtu na naše peníze to dělá asi 21,7 milionu korun. V Česku je ale podle odhadů takových lidí mnohem víc, přes 25 tisíc. Světový věkový průměr dolarových milionářů je pak o něco vyšší než u nás – 61 let.
Milionáři věří stavebním pozemkům
Tuzemští bohatí investoři nejvíce věří stavebním pozemkům (39 procent), start-upům (35 procent) a rezidenčním nemovitostem (29 procent). Nezklamaly ani akcie (20 procent), korporátní dluhopisy (16 procent), směnky (11 procent) a podílové fondy (5 procent). Za poslední rok si hodně polepšila sběratelská aktiva, která dosáhla na 20 procent.
Start-upy s sebou nesou větší riziko a milionáři ho vnímají, protože je jim jasné, že každý nápad se nemusí uplatnit, přesto je pro ně tato forma investice velmi zajímavá, a nejen kvůli penězům. Mohou tam uplatnit své zkušenosti a postavení.
Najde se i dost těch, kteří věří kryptoměnám. Není to ovšem kvůli jejich medializaci. Dolaroví milionáři jsou obvykle velmi inteligentní lidé a nepodléhají tlakům médií. Za investicí tak vidí kryptoměnu samotnou, ale také technologie, které se váží k její existenci. Osm procent z nich tak vnímá kryptoměny jako zajímavou možnost, jak získat výnos.
Je zajímavé, jak se mění jejich pohled v posledních pěti letech. Jak již bylo zmíněno, zvyšuje se zájem o pozemky, nemovitosti apod., ale klesá zájem o zemědělskou půdu, která byla ještě v roce 2014 velmi lukrativní investicí. Letos už jí věří jen 17 procent. Jeden český dolarový milionář dokonce prohlásil, že pro něj už zemědělská půda není zajímavá a domnívá se, že brzy skončí v rukou několika málo oligarchů.
Kam by dolaroví milionáři neinvestovali?
Nezajímavá, a dokonce i prodělečná investice jsou rozhodně termínované vklady, které vnímají milionáři velmi negativně. Rozhodně nenabízí žádné zajímavé zhodnocení. Podobně hodnotí i drahé kovy nebo státní dluhopisy. Nevěří příliš ani zlatu. To pro ně je spíše uchovatelem hodnoty než investiční nástroj, který přinese velké výnosy.
Milionář a jeho portfolio
A jak vypadá investiční portfolio takového milionáře? Čeští vkládají takřka čtvrtinu peněz, které mají určené na investice, do dluhopisů. Asi 22 procent jejich portfolia tvoří investiční nemovitosti a 18 procent akcie.
Nebrání se ani sběratelství, které je pro ně vhodným doplňkem jejich portfolia. Nejčastěji nakupují umění a starožitnosti, drahé hodinky, známky a mince. Sbírání známek je zde stále oblíbené, oproti zahraničí, kde se jedná o nezajímavý investiční nástroj. Oblíbené je také investiční víno. Vzhledem k vinařské tradici u nás se ani není čemu divit.
V zahraničí je to trochu jinak. Třeba v Japonsku dávají dolaroví milionáři třetinu peněz do akcií a takřka polovinu investic mají v hotovosti. V Evropě a Severní Americe vedou rozhodně akcie. Dluhopisy jsou pro ně už jen doplňkovým nástrojem.
A také v zahraničí se investuje do sběratelství. V Severní Americe je to například umění a starožitnosti.
Čeho se dolaroví milionáři bojí?
I když se může zdát, že mají všechno a žádné obavy je neobklopují, opak je pravdou. Čeští dolaroví milionáři si jsou vědomi mnoha hrozeb, které často ani běžní občané nevnímají.
Velmi kritizují šíření dezinformace a krizi důvěry v naše tradiční média. Dalším obrovským rizikem, které si moc dobře uvědomují, je vysychání vody v ČR a klimatické změny. Starosti jim dělají i exekuce a velké množství lidí, kteří se s nimi potýkají či malá finanční gramotnost obyvatel České republiky. Milionáři příliš nevěří ani českému školství. Problém mají zejména s jeho vedením, protože podle nich klade dětem do cesty spíše překážky a brání jim v přirozeném vývoji a rozvoji, místo aby je podporovalo.
Cení si svého soukromí
Čeští dolaroví milionáři si velmi střeží své soukromí. Nechtějí se svěřovat cizím lidem, nebývají tolik aktivní na sociálních sítích a nesdílí nic ze svého soukromí nebo jen málo. Ono to má i své důvody. Postoj Čechu k bohatým lidem je často velmi negativní a jejich komentáře jsou toho důkazem.
To je také rozdíl oproti zahraničí, kde jsou milionáři naopak běžnými členy společnosti a nikdo se nad tím nepozastavuje a nezávidí. V ČR se lidé na takové lidi často dívají jako na někoho, kdo chce lidi obírat a kdo ke svým penězům určitě nepřišel legálně.
S negativním jednáním se milionáři setkávají i na úřadech. Jeden z dotazovaných uvedl v průzkumu informaci, že žije v malé obci a starosta se rozhodl opravit místní komunikaci. Dotazovanému ale sdělil, že si silnici, která vede kolem jeho domu, má opravit sám, když na to má dostatek peněz.
Většina milionářů vlastní firmu nebo podniká
Nejvíce dolarových milionářů zastává aktuálně pozici majitele nebo jednatele firmy (51 procent) či jsou osoby samostatně výdělečně činné (9 procent). Zvyšující se věk těchto lidí se projevu v zastávaných funkcích. Sedmina bohatých je ve funkci člena dozorčí rady nebo představenstva. Často to souvisí i s tím, že chtějí předat svou firmu nebo portfolio svým nástupcům a ponechat si jen kontrolní moc ve firmách, které budují po celý život. Jen 9 procent dotázaných je už v penzi. Zaměstnaných je 12 procent ve vedoucích pozicích, jako specialisté pak pracují jen 2 procenta bohatých.
