DomůČlánkyJe lepší stříbro, zlato nebo papír?

Je lepší stříbro, zlato nebo papír?

Publikováno

Nejdříve vedlo na plné čáře stříbro, které po čase vytlačilo zlato, které bylo později vytlačené standardem nekryté měny. Peníze nemusí mít žádnou vnitřní hodnotu, jak potvrzuje i kupní síla virtuálních bitcoinů.

Stříbro se již k placení dávno nevyužívá, vytlačilo ho nejdříve zlato a později i definitivně nekrytá měna.
Stříbro se již k placení dávno nevyužívá, vytlačilo ho nejdříve zlato a později i definitivně nekrytá měna.

Jestliže je protistrana ochotná akceptovat žetony, je možné použít k platbám i je. Ty mohou mít různé podoby (papír, kov či elektronické záznamy). Dnešní peníze nekryje ani zlato ani stříbro a vlastně to ani nikomu nevadí. Zhruba před sto lety to bylo úplně jinak a v té době se ještě platilo mincemi z drahých kovů. Měnový kov postupně vytlačily úvěrové peníze a směnitelnost měn za drahé kovy je dnes takřka nereálná.

Peníze zlaté či stříbrné

Zlato a vlastně i stříbro se považuje za drahý kov. Jedná se o dobrý doplněk investičního portfolia. Jsou oblíbené hlavně proto, že byly dlouhou dobu používány jako peníze. V malém kousku kovu se nachází poměrně silná kupní síla, dají se dělit, jsou homogenní a neztrácejí svou hodnotu. Mají dlouhou životnost a dají se převést či přenést. Dříve se dokonce i vydávání a oběh peněz opíralo o měnový kov, kdy se používaly metalické měnové soustavy. Měnová politika se určovala podle množství měnových rezerv v podobě vzácných kovů. Mohlo to být zlato jako zlatý standard, stříbro jako stříbrný standard nebo kombinace obojího jako bimetalický standard. Peněžní jednotka pak bylo množství zlata či stříbra, které tvořilo obsah určité měnové jednotky dané země. Mimo to se používaly i mince z laciných kovů.

Většina lidí si navykla považovat za měnový kov zlato a trochu zapomněla na to, že stříbro nebylo o nic méně důležité. Měnový kov je takový kov, který byl v určitém měnovém systému považován za základ pro krytí měny. V různých zemích byly v historii používány různé měnové standardy. Velká Británie přešla na zlatý standard na začátku 19. stol. a další země následovaly. Bimetalický standard existoval v USA do roku 1873 a ve Francii do roku 1874. Poté co tyto významné země ke zlatému standardu přešly, klesaly ceny a začala deflace. V zemích se stříbrným standardem tomu bylo naopak. Když stříbro už nebylo měnovým kovem, šlo více do zemí, kde měnovým kovem bylo a tam vyvolalo inflaci. Což samozřejmě opět zvyšovalo tlak na přechod ke zlatému standardu i v dalších zemích. Na začátku 20. století bylo na stříbrném standardu jen málo zemí a z těch velkých pouze Čína a Indie.

Potíže s bimetalickou měnou

Bimetalismus je měnová soustava, kde vystupují jako směnný ekvivalent dva kovy (zlato a stříbro). Ty mají na různých místech a v různém čase odlišnou hodnotu. Tržní směnný poměr mezi zlatem a stříbrem je ovlivněn výkyvy a kolísá v čase. Bimetalistický systém by fungoval jen v případě, kdy by byl poměr mezi cenou zlata a stříbra stále stejný. Jakmile se měnil, měnil se i poměr mezi ohodnocením a oceněním zboží ve zlatě a stříbře. Přesto, že byl poměr obou kovů pevně stanoven v zákoně, přesto jejich tržní hodnota byla stále ovlivňována nabídkou a poptávkou. Postupně byl tak nadhodnocený měnový kov vytlačován kovem podhodnoceným a v oběhu nakonec zůstal pouze jeden kov. I dnes je možné najít mnoho případů, kdy lidé odbíhají od zákonné měny ve prospěch cizí.

Demonetizace stříbra a důsledky

Ke změnám v poptávce po zlatu a stříbru vedlo už jen to, jaký byl zvolen měnový standard. Jakmile se Velká Británie přiklonila ke zlatu, hned ji následovaly další země a zlato pak bylo mnohem více žádané. Tím byla ovlivněna i jeho cena. Poptávka po zlatě rostla, zároveň se zvyšovala nabídka stříbra. V důsledku těchto změn došlo k dramatickému nárůstu poměru ceny zlata ku stříbru.

Kdyby se udržel bimetalický standard nebo byl přijat stříbrný v USA, výrazně by to ovlivnilo nabídku stříbra pro neměnové účely a zvýšila by se poptávka po stříbru.

Peníze nemusí mít vnitřní hodnotu

Dříve existoval převažující pohled na peníze v podobě metalismu a krytí kovem. Pro metalisty je jednotka hodnoty určité množství kovu a tvrdí, že peníze, které se odkloní od krytí drahým kovem, čeká znehodnocení a obrovská inflace. Celkové množství peněz dává limity dané množství dostupného měnového kovu. Emise peněz a úvěru se v souladu s tímto názorem musela regulovat, aby nedošlo k měnovému rozvratu či runu na banky. Dnešní peníze se od zlata i stříbra odpoutaly a existují v podstatě jen jako účetní zápis. Místo regulace dostupným množstvím měnového kovu nastoupila regulace centrálními bankami.

Metalismus i bankovky kryté zlatem a samotné zlaté a stříbrné mince jsou už dávnou minulostí. Dnešní peníze garantovanou směnitelnost za něco zaručenou nemají. V případě, že by vznikla hyperinflace nebo měnová reforma by jejich držitel neměl nic.

Moderní pohled na peníze je jiný. Stát může vytvořit čistě papírovou měnu a krytí kovem je pro mnohé jen zbytečným přežitkem. Zastánci drahých kovů však často hovoří o nutnosti investice do zlata a stříbra. Podle nich se jedná o osvědčený způsob, jak přežít v případě krize a vyhnout se různým způsobům zdanění a ztráty kupní síly peněz. Drahé kovy si i přes všechny události svou hodnotu zachovávají. Existují však mnohá zajímavá investiční aktiva a bylo by nesmyslné dát všechen svůj majetek pouze do drahých kovů. Jestliže máte v plánu do nich investovat, vložte do nich jen zlomek vašeho majetku a s úmyslem držet kov dlouhodobě.

Člověk, který je rozumný a má hluboko do kapsy, zlato ani stříbro nepotřebuje a místo toho tvoří raději likvidní rezervu. Pohotové peníze potřebuje k životu mnohem více, i když vlastně nejsou ničím podložené.

Nejnovější zprávy

Netflix jde po sdílených heslech a zároveň snižuje ceny. Ceny akcií přesto padají.

Oblíbená streamovací platforma Netflix opět šokuje své uživatele. Poté, co před několika měsíci v USA a na západních trzích zvyšovala ceny za předplatné až...

Nvidia poodkryla další ziskovou vertikálu navázanou na umělou inteligenci, akcie reagují téměř dvojciferným růstem

Horečka okolo umělé inteligence zažehnutá nedávným vypuštěním Chat GPT od OpenAI mezi širokou veřejnost způsobila doslova hon po titulech, které s touto technologií mají...

19 z 20 lidí nenachází v Apple TV + hodnotu úměrnou ceně služby

Apple má problém. Jeho streamovací službu Apple TV+ má již několikátý rok po sobě pouze cca 22% majitelů iPhonů a procento ne a ne...
Martina Mádlová
Martina Mádlováhttps://www.investomanie.cz/author/martina/
Ráda píši a informuji o dění ve světě forexu, financí a investování. Baví mě neustále se vzdělávat a proto jsem se vrhla i do tohoto dynamického oboru. Je mi 31 let a letos jsem dokončila dálkové studium na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Mojí prioritou je pečlivost, flexibilita, férové jednání a rychlá reakce na dění ve světě financí. Vždy se ráda přiučím něco nového, nastuduji kus nové informace a předám dál naším čtenářům.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Testy společností