Čína se snaží více bojovat proti odlivu kapitálu do zahraničí. Nastavila přísné limity pro dividendy, které západní společnosti, které podnikají na jejím trhu, převádějí domů. Odsun kapitálu negativně dopadá na jüan. Jeho kurz od počátku roku 2016 ztratil vůči dolaru přes šest procent.
Peking chce různými způsoby zmírnit silný odliv kapitálu ze země, a proto značně ztížil převod dividend ze země domů. Devizová správa v Šanghai, což je hlavní finanční centrum země, si pozvala zástupce 20 čínských i zahraničních bank. Na schůzce jim řekla, že podniky, které převáděly dosud dividendy ze svého běžného účtu, musí nově k tomuto účelu zřídit kapitálový účet. U prvního zmíněného účtu dříve neexistovalo omezení a pro účet kapitálový byl stanoven pro jednu transakci limit 50 milionů dolarů, nyní je to jen pět milionů dolarů.
Podle banky Natixis by mohlo letos z Číny odplout 900 mld. dolarů kapitálu. Loni to bylo 526 miliard. Od ledna do listopadu dosáhly čínské přímé investice v zahraničí na 154 mld.
Pozdvižení v Německu
V Německu tato zpráva vyvolala velké ohlasy, hned dva velké koncerny Siemens a BASF mají v Číně desítky výrobních továren v rámci společných podniků i továrny, které hospodaří samostatně podle čínských zákonů. Tamní manažeři doufali, že půjde zmíněný pětimilionový limit obejít tím, že určitou sumu rozdělí na několik transakcí. Tak to ale nelze, Čínské banky dodržují dohody s firmami, kde musí být stanoveno, jak často a v jaké výši je možné dividendy vyplácet.
Už se i stalo, že některé západní firmy při převodu dividend u čínských úřadů narazily. Ty po nich třeba požadují zdůvodnění na deset stránek, proč má k devizové transakci dojít, a na vyřízení žádosti mají řadu dní s nejistým výsledkem. Investiční prostředí pro zahraniční firmy je v Číně zase o něco tvrdší. Západní firmy poslední vývoj dost zneklidňuje. Přitom v posledních deseti letech nenarážely ve svých devizových transakcích v podstatě na žádná omezení, prohlásil pro list Handelsblatt Sebastian Heilmann, ředitel berlínského ústavu Merics, který se zaměřuje právě na Čínskou problematiku.
Peking má strach ze slabého jüanu
Čína podniká různé kroky, aby zastavila sílící odliv kapitálu. Přísněji posuzuje velké akvizice čínských firem v zahraničí, pokud jejich hodnota je vyšší než 10 miliard dolarů. Tato situace by se mohla dotknout i rozjednaného převzetí švýcarského výrobce hnojiv a osiva Syngenta státním koncernem ChemChina v hodnotě 43 miliard dolarů. Také se může dotýkat akvizic, které plánuje v zahraničí druhá největší pojišťovna Ping An Insurance Group. Schvalovat se budou i investice čínských státních firem do nákupu zahraničních nemovitostí, které přesahují miliardu dolarů. Restrikce mají dopady i na jednotlivé lidi. Peking zrušil program, kdy si mohli Číňané v rámci určitých kvót koupit zahraniční dluhopisy a akcie. Všechny tyto kroky jsou konány proto, aby se zabránilo dalšímu oslabování jüanu. Šéfka ústavu China Forex Investment Research Tchan Ja-ling řekla, že jde hlavně o finanční stabilitu jedné z hlavních světových ekonomik.
Peking je velice nespokojený se stavem jüanu už jen proto, že na začátku října se stal další oficiální rezervní měnou Mezinárodního měnového fondu, který uznal rostoucí globální význam této měny.
