Pro většinu domácností jsou optimální investicí podílové fondy. Bohužel zatím je k jejich většímu využití ještě dlouhá cesta. Proč i přes svou výhodnost jsou podílové fondy stále opomíjené?
Podle výzkumu o investičním chování Čechů, jsou lidé ochotni investovat přibližně 20 000 Kč ročně. Přitom pravidelné investice dosahují asi 1000 Kč měsíčně, což je zhruba polovina nebo o něco málo více. Do fondů vkládá své prostředky pouze 15 procent českých občanů. V podílových fondech mají nainvestováno již 1,25 milionu domácností, celkem 385,3 mld. Kč. V průměru vychází investiční majetek na jednu domácnost, která vkládá peníze do fondů na částku přesahující 300 tis. Kč. Kvalifikovaní investoři mají ve fondech ještě dalších 78, 67 mld. Kč.
Dobrou zprávou je, že lidé se začínají více zajímat i o rizikovější a tím i potencionálně výnosnější investiční možnosti. Již v dnešní době je možné zaznamenat, že polovina investic směřuje do smíšených fondů, které mají ve svém portfoliu i dynamičtější složky včetně akcií. Roste i podíl akciových fondů. Podle Zdeňka Tůmy, partnera KPMG ČR si lidé investování spojují s výnosem, ale často si neuvědomují, že by to mohlo přinést i ztrátu.
V posledních letech roste větší obliba rizikovějších investic, které jsou spojené s akciemi, ale i samotný objem investic. Podílové fondy zajímají čím dál více českých domácností, jako jedna z možností uložení peněz a náhrada za termínovaný vklad či spořicí účet. Důvodem k této změně je především nízká inflace s hrozící deflací a s tím spojené nízké úroky u spořících produktů. Nejedná se však pouze o vliv nízké inflace. Určitý podíl na tom má i krach penzijní reformy. Druhý pilíř byl nastaven (sice ne příliš dobře)na principu dlouhodobých investic na kapitálovém trhu, které vždy byly (již v historii) úspěšnou protiváhou a doplňkem průběžných penzijních systémů. Reforma mnoho lidí přesvědčila o tom, že je důležité se o svůj důchod postarat a nejlépe sám, protože na stát se nelze spoléhat. Krach této reformy současnou vládou bez zatím nové a dlouhodobé koncepce penzijního systému v České republice v tomto myšlení občany jen utvrdilo a ti začali hledat nové možnosti. Podílové fondy jsou přitom jednou z těch nejbližších.
Investice do podílových fondů se zatím rozehřívají a stále by mohlo být lépe. Zdeněk Tůma prohlásil, že rozjezd kapitálových trhů byl pozvolný, protože nebyly žádné právní jistoty. Dnes je již i díky EU investiční právo mnohem propracovanější a patří ke standardním. Kapitálový trh a fondový byznys nabral velké zpoždění v rámci kupónové privatizace, kdy byla řada privatizačních fondů vytunelována a lidé přišli o akcie z kuponových knížek a bohužel i o své vložené peníze. Kvůli kupónové privatizaci si mnoho lidí spojilo podílové fondy s podvodem. Ty tak musely poměrně dlouho bojovat s odmítáním a nedůvěrou.
V jejich neprospěch hovoří také chybějící bohatství. České domácnosti budou více prostředků vkládat až tehdy, jakmile budou mít zajištěné pravidelné příjmy. Lze to vidět i nyní. Česká ekonomika i společnost bohatne, a to se pozitivně projevuje na investicích.
Není nutné ihned investovat vysoké částky, je možné začít i s menšími prostředky, ovšem není to tak efektivní. Navíc pro domácnost je bezpečnější a z dlouhodobého pohledu i lepší nejdříve vybudovat dostatečnou likvidní rezervu, která pokryje nenadálé výdaje či výpadky příjmů. Pokud rezervu rodina nemá, nemůže si dovolit příliš investovat nebo jen málo prostředků.
Domácnosti často nevidí riziko spojené s investicí
Zdeněk Tůma si myslí, že domácnosti často vidí jen zisky, ale už zapomínají na riziko, které je s nimi spojené. Je proto potřeba se neustále finančně vzdělávat. I když je finanční gramotnost součástí vzdělávání již od základní školky, je v tomto ohledu stále co dohánět a zaměřit se zejména na kvalitu výuky. Škol je hodně, a tak učitelé, kteří mají šířit finanční gramotnost, nemívají vždy potřebné znalosti. Naštěstí i na tom se pracuje a díky častému financování z fondů Evropské unie se situace zlepšuje. Projekty finančního vzdělávání realizují finanční instituce, ale i Česká bankovní asociace a soukromé subjekty, které taktéž využívají fondy EU.
V politice se často probírá regulace. Vždy, když se objeví nějaký problém, je pro politiky nejsnazší cesta zpřísnění regulací a ztížení podnikání všem. Zvýší se byrokracie, která má občany chránit. Občas je i úspěšná. Velmi často ale ovlivní hlavně slušné finanční instituce. Přílišná regulace sebou navíc nese i velké riziko v podobě morálního hazardu. Drobný investor by si měl dávat pozor a prověřovat důvěryhodnost osoby či instituce, pokud hodlá vkládat své peníze.
