V Moskvě chtějí zdanit těžaře bitcoinu a zlegalizovat fungování kryptoměn v Rusku. To se však zatím nikomu na světě nepovedlo. Kvůli technologii blockchainu je to velmi obtížné, protože se těžko prokazuje, že někdo bitcoiny nebo jiné kryptoměny skutečně těžil. Kryptoměny jsou přitom v Rusku stále populárnější i z důvodu nízkých cen elektřiny. Výnosy jsou pak až 40 % měsíčně.
Ti, kdo se stále snažili kryptoměny v Rusku prosadit, částečně zvítězili. Ruský prezident Vladimir Putin chce, aby centrální banka vymyslela pravidla pro používání bitcoinů i jiných kryptoměn. Ovšem zároveň také požaduje, aby těžaři bitcoinů byli registrováni a platili daně.
Podle prezidenta jsou tyto měny v některých zemích již plnohodnotnými platidly nebo v brzké době budou a přitom jejich používání přináší mnohá rizika. Je zde mnohem větší riziko vyhýbání se placení daní a podvody, na které by mohli doplatit i obyčejní lidé. K tomuto závěru došel prezident po poradě, která se konala minulý týden v Soči a týkala se právě digitálních měn. Až dosud byla pro legalizaci měn jen centrální banka. Ministr pro ekonomický rozvoj Maxim Oreškin se k němu stavěl negativně. Naopak největší šéf Sberbank German Gref je velkým zastáncem kryptoměn.
Ruský prezident chce pravidla
Myšlenka se začala líbit i Vladimiru Putinovi. Ten se loni v červnu setkal s tvůrcem druhé nejpopulárnější kryptoměny Ethereum Vitalijem Buterinem. Ruskému prezidentovi se líbí zejména možnost, že díky technologii blockchainu nemůže žádná vláda blokovat platby, což je pro Rusko kvůli stále trvajícím sankcím velmi aktuální.
Nyní chce prezident, aby byla do 1. července 2018 stanovena pravidla, která by umožňovala bezpečné používání kryptoměn. Zatím ale není jasné, jak je udělat. Podle šéfky centrální banky Elviry Babiullinové by bylo vhodné regulovat ICO (Initial Coin Offering) stejně jako tradiční rozmístění akcií IPO. Přitom ICO v současnosti často vykazují rysy podvodu na první pohled.
Pravidla se mají vztahovat i na regulace těžařů kryptoměn. Ti by se měli zaregistrovat a dokonce by mohli získat i licenci. S tím by ale také souvisela povinnost platit nově daně, což je podle odborníků dost problematické. Nikde na světě se to zatím nikomu nepovedlo. Asi nejlépe je na tom v tomto případě Norsko a Spojené státy. Tam je zavedena dobrovolná deklarace příjmů.
Boris Titov, byznysový ombudsman navrhuje, že by vybavení pro těžbu obsahovalo čip, který by do státní kasy posílal část zisku rovnou. Což ale zase naráží na problém nezaregistrovaného vybavení, zvlášť když pro těžaře se používají speciální výpočetní přístroje i podomácku vyrobená zařízení z klasických grafických karet.
Kontrola je obtížná
Těžbu krytpoměn a hlavně totožnost lidí, se podaří odhalit jen stěží. Možnost je snad jen u náhle zvýšené spotřebě elektřiny. Jde o to, jestli se to vůbec vyplatí, protože náklady na pátrání po totožnosti těžařů mohou být nakonec vyšší než vybrané daně. Někteří poukazují na situaci u systému Platon, který zdaňuje dopravu kamiony. Do státní kasy přinesl za minulý rok 16,7 miliard rublů, ale náklady na něj byly 10,6 miliard rublů.
V Rusku je těžba digitálních měn stále oblíbenější. Bohatší lidé to berou jako investici, která jim přinese solidní výnosy. Podle regionu se může pohybovat mezi 20 až 40 procenty měsíčně. Nikdo z komunity se ale nechce vyjadřovat otevřeně, protože se lidé bojí. Mají strach z finančního úřadu, protože nemají jak platit daně, ze zlodějů, protože koupit si příslušné zařízení stojí dost peněz a mají strach i z tajné služby FSB, protože na šifrovací zařízení, které používají, mají mít správně licenci. I z těchto důvodů bude alespoň pro část z nich regulace kryptoměn výhodná, protože nebudou muset mít strach ze státních úřadů.
