Euro v Česku se očekává nejdříve v roce 2021

V nejbližší době euro v České republice přijato nebude i přesto, že splňuje většinu podmínek ke vstupu do měnové unie. Politici argumentují především tím, že v Česku prozatím panují jiná životní úroveň než v západní Evropě. Vláda Bohuslava Sobotky tak v období své vlády zem do eurozóny nepovede.

Vstup do eurozóny není zatím reálný i přesto, že většinu podmínek již Česká republika splňuje.

Vstup do eurozóny není zatím reálný i přesto, že většinu podmínek již Česká republika splňuje.

V nejbližších letech nebude Česko přijímat euro. I když zem splňuje většinu podmínek nutných pro přijetí eura, rozdílné životní podmínky v tuzemsku a zemích západní Evropy tomu brání. Na těchto závěrech se shodli účastníci páteční konference, která se konala z důvodu přijetí eura. Podle premiéra Sobotky potřebuje země čas na to, aby se přiblížila Evropě. Proto současná vláda nepovede Česko do eurozóny a nebude ani uvádět datum jeho přijetí. Prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák je přesvědčen, že ani v roce 2018, kdy bude nová koalice, se nerozhodne. Domnívá se, že jednat o vstupu do Evropského mechanismu směnných kurzů se bude nejdříve v roce 2019. Pokud by tomu tak skutečně bylo, začalo by euro platit nejdříve v roce 2021. V mechanismu směnných kurzů musí být tuzemsko alespoň dva roky, kdy se nesmí koruna odchýlit o více než 15 procent od stanoveného kurzu. Celý proces zavedení eura trvá přibližně tři až čtyři roky. Další vláda by tak teoreticky měla jen několik málo měsíců začít přijetí eura řešit hned po volbách, a to by se lidem nemuselo příliš líbit.

Z ekonomického hlediska je Česká republika připravená

Co se týče ekonomiky, je Česko na vstup do eurozóny téměř připravené. Z pěti nutných podmínek pro možnost přijetí eura již neplní pouze jednu, a to tu kurzovou. Zde jde ovšem již jen o politické rozhodnutí. Ostatní kritéria již problém nejsou. Schodek rozpočtu činil v loňském roce 1,9 procent HDP, pro vstup do eurozóny je nutné, aby se pohyboval pod třemi procenty HDP. Vládní dluh byl v roce 2015 na 40,9 procenta HDP, což je pod stanovenou šedesátiprocentní hranicí. Ve stanovených normách se pohybuje i inflace a dlouhodobé úrokové sazby. Niedermayer prohlásil, že jen málokterá země je tak dobře připravena na přijetí eura jako je ČR.

Mzdy jsou pozadu

I když čísla hovoří jasně, reálné dohánění Evropy vůbec neprobíhá a v některých letech se země i vzdalovala. Evropskému průměru jsme se opět začali přibližovat až v letech 2014 a 2015. Takto se vyjadřuje i premiér Sobotka. Podle něj jsou v současnosti rozdíly mezi příjmem například Čechů a Němců či Rakušanů velmi výrazné. Je proto potřeba s nástupem eura počkat. Zatím se nikterak vyspělým zemím nepřibližujeme. U nás je v průměru 9,4 eura na hodinu, v Německu 31,4 eura na hodinu. Současná diskuze by se tak podle některých analytiků měla točit převážně okolo životní úrovně v Česku a ne okolo data vstupu do eurozóny. Takto se vyjádřil i šéf odborářů Středula. Ten také prohlásil, že jsme se zhlédli v politice levné práce a slabé měny. S tím souvisí naše větší zaostávání a jsme v situaci, že neurčujeme konečnou cenu zboží. To je také důvod, proč jsou stále nižší mzdy. S jeho názorem souhlasí i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Strach ze zdražování

Na páteční konferenci také několikrát zaznělo, že se podnikatelé ozývají jen v případě, že se něco děje s kurzem, politici se do tohoto tématu nechtějí pouštět a velká část veřejnosti se společné měny obává. Může za to zejména obava ze zdražování. Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek kritizuje, že je tento argument neustále zneužíván. Vždyť například v Lotyšsku nebo Litvě byla inflace po zavedení eura na nižší úrovni než v eurozóně. V případě, že by byly ceny zboží srovnatelné s cenami v zahraničí, mohly by ceny dokonce i zlevňovat, protože některé výrobky jsou třeba v Německu levnější než u nás. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza je o tom přesvědčen a vidí problém i v nízké kvalitě veřejné debaty.

Hlavně premiér Sobotka je přesvědčen o tom, že ekonomická situace se u nás může zlepšovat jen díky eurozóně. Bez přijetí eura by prosperita Česka nemohla v budoucnu pokračovat. S ním souhlasí i Prouza. Jestliže něco definuje českou ekonomiku, je to její velká orientace na export. Osmdesát procent zahraničních investic, které přijímá Česká republika, je z eurozóny. Zavedení eura by mohlo ihned odbourat řadu bariér v obchodu a posílit další vztahy.

V domácnostech by společná měna přinesla výhody hlavně při cestování po Evropě, alespoň z větší části. Lidé by si již nemuseli měnit peníze a ceny doma i v zahraničí by se lépe srovnávaly. Podnikatelé a firmy by se oprostili od kurzového rizika. Pokud koruna oslabuje, všichni musejí kupovat suroviny za eura. Silnější koruna může naopak vadit exportu. Jestliže je jejich zboží v zahraničí dražší, budou ho odběratelé odebírat méně.

Pro menší firmy není společná měna úplně ideální zejména zpočátku. Nejvíce by se jich dotkly náklady na nové katalogy, informační a účetní systémy. Největší nevýhody eura vidí experti v tom, že ztratíme svou měnovou politiku. Domácí centrální banka by na horší ekonomickou situaci nemohla nijak reagovat (měnit úrokové sazby nebo ovlivňovat měnový kurz). Na to ostatně v posledních letech doplácejí i Řekové či Finové.

mm

Autor: Martina Mádlová

Ráda píši a informuji o dění ve světě forexu, financí a investování. Baví mě neustále se vzdělávat a proto jsem se vrhla i do tohoto dynamického oboru. Je mi 31 let a letos jsem dokončila dálkové studium na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Mojí prioritou je pečlivost, flexibilita, férové jednání a rychlá reakce na dění ve světě financí. Vždy se ráda přiučím něco nového, nastuduji kus nové informace a předám dál naším čtenářům.
Štítky , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *