Ke konci letošního roku se zvýšil počet bank, které odrazují firemní zákazníky od ukládání velkých částek. Dosahují toho především vysokými poplatky či zápornými úroky. Tato situace vznikla zejména kvůli příspěvkům bank do nově vznikajícího fondu. Z něj by se v budoucnu měli čerpat prostředky v období krize. Jedná se v podstatě o takový záchranný fond. Ještě před měsícem takto sankciovaly velké vklady pouze tři největší banky u nás, nyní se to týká téměř všech.
Počet bank, které odrazují svými poplatky, či zápornými úroky firemní zákazníky od ukládání velkých částek se na konci roku zvyšuje. Důvodem jsou příspěvky, které banky vkládají do nově vznikajícího fondu, který má do budoucna chránit banky před krizí. Tyto odvody snižují zisky bank a jejich míra se počítá z bilanční sumy ke konci roku. Aby banky snížily příliv spekulativních peněz před uzávěrkou, která je v prosinci, zavádějí různé sankce. Ještě před měsícem přitom tyto sankce zaváděly pouze tři největší banky v tuzemsku (Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB). Nyní už tato opatření zavádějí i ostatní banky i Raiffeisenbank, Deutsche Bank či PPF Banky. Sankce se uplatňují jen proti některým firemním klientům a velkých částek. Například Česká spořitelna a KB zavedly poplatek za mimořádné vložení peněz ve výši 0,15 procenta. Většina ostatních bank zatížila některé mimořádné vklady záporným úrokem.
Fond pro řešení krizí by měl jen v letošním roce pojmout od českých bank nejméně 1,5 miliardy korun. Tento fond vychází z nové evropské regulace bankovnictví a směřuje k tomu, aby v případě budoucích problémů nemusela bankám pomáhat vláda za použití peněz ze státního rozpočtu. Banky se k tomu ovšem staví negativně a podle jejich vyjádření je pravidla pro výpočet příspěvků do záchranného fondu nutí uměle snižovat svoje bilance na konci roku. Tím jsou značně stížené podmínky na trhu s finančními produkty a mohou se pokazit i dobré vztahy s klienty.
Banky nesouhlasí se systémem výpočtu poplatku do fondu
Podle mluvčího UniCredit Bank Petra Plocka musí někteří klienti manipulovat se svými vklady na konci roku, i když ve skutečnosti nechtějí, což nijak ke stabilitě v bankovním sektoru nepřispívá. Pro banky je toto opatření velmi citlivé. V době, kdy jsou minimální úrokové sazby nechtějí o své klienty přijít a všechny trvají na tom, že volí individuální přístup. Poplatky se neúčtují například u depozit, pokud jsou již nějakou dobu plánovaná nebo u takových klientů, kteří mají vysoké zůstatky stále a nejde tak o jednorázovou záležitost.
Například PPF Banka, která zavedla zápornou úrokovou sazbu, ji směřuje pouze na účelové přesuny peněz na konci roku, a proto se bude týkat jen některých klientů. Toto opatření banka odůvodňuje jako prostředek stabilizace bilanční sumy banky a reakci na konkurenční banky, které mají podobná opatření. Mimořádné částky mohou před koncem roku přijít od klientů z několika důvodů. Buď to mohou být spekulativní peníze z bank, které doporučily svým klientům převod na konci roku, aby si mohly snížit vlastní bilanci, nebo může hotovost přijít od investičních společností, které prodaly české dluhopisy, protože upravují na konci roku své portfolio. Jednat se může i o zahraniční klienty, kteří si posílají peníze na konta, protože chtějí uložit v Česku koruny a spekulují na posílení měny v roce 2016. Bankéři v Česku chtějí způsob výpočtu poplatku do fondu změnit. Podle nich by bylo mnohem lepší počítat poplatek měsíčně. Takto funguje například i fond pojištění vkladů. Způsob výpočtu udává směrnice Evropské komise a podle mluvčího ČNB Marka Zemana se v příštích dvou letech žádná změna nepředpokládá.
