Na pražské burze mají letos akcie dobře nakročeno k nejlepšímu výsledku od propadu trhů při finanční krizi. I na příští rok jsou zatím odborníci ve svých prognózách poměrně optimističtí. Negativní pro pražskou burzu by bylo, kdyby se jí vyhýbaly české firmy, které zatím svůj vstup na burzu jen zvažují.
Nejlepší výsledek
Hlavní index tuzemské burzy PX vzrostl od začátku roku o 14,5 procenta a na začátku listopadu se dostal nad nejlepší úroveň od srpna 2011. Růst indexu podporoval růst akcií energetické společnosti ČEZ a banky. Zde se jednalo hlavně o rakouskou skupinu Erste. ČEZ má v indexu největší váhu a v letošním roce už posílil o takřka 12 procent. Erste je druhá největší a připsala si letos 21,6 procenta.
Podle analytiků ovlivňuje růst burzy optimismus investorů i dobré vyhlídky pro hospodaření firem v ekonomice, která patří v současné době k nejrychleji rostoucím v Evropské unii. Například akcie ČEZ těží hlavně z růstu cen elektřiny na evropských trzích a také spekulace o rozdělení společnosti na klasickou a novou energetiku. Stejně tak se v Evropě lepší výhled na hospodaření bank, protože jsou nyní stabilní po finanční krizi. Hlavně Erste Group ovlivňuje růst ekonomiky ve východní Evropě. Ten je ovlivněn hlavně velkým zájmem o hypotéky, spotřebitelské i firemní úvěry. Klesl i podíl špatných úvěrů na nejnižší hodnotu od roku 2008.
Pokud se změří výkonnost v dolarech (protože posiluje koruna) nebo se započtou i vyplacené dividendy, je letošní zhodnocení velkých českých akcií ještě více vidět. Index PX-TR započítává i výnos z dividend obchodovaných titulů a letos se mu podařilo posílit už o 21 procent.
Širší trend
Růst akcií na pražské burze ovlivňuje širší trend. Rostou i akciové indexy v Polsku a Maďarsku, kde rostly dokonce ještě více. Maďarský BUX získal již přes 23 procent a polský WIG už na 23 procent dotahuje. Rekordy letos padají i na burzách v USA, Japonsku i na tzv. rodících se trzích.
Index Nikkei 225 v Japonsku je na tom nejlépe od roku 1992 a akciové indexy v Americe S&P 500 a Dow Jones Industrial Average se dostaly v listopadu na svá historická maxima. Zdejšímu růstu pomáhá očekávání investorů, že se prezidentu Trumpovi a jeho vládě podaří prosadit plán na snižování firemních daní. Pozitivním faktem jsou i nízké úrokové sazby, ekonomický růst a dobré výsledky firem. Pozitivní dopad má i mnoho velkých transakcí (plánované převzetí Qualcommu za 105 miliard dolarů). Tento obchod by měl být největší transakcí v technologickém odvětví.
Už nějaký čas investoři odhadují, kdy se začne finanční trh propadat a skončí jedno z nejdelších období růstu akciových trhů v historii. Podle Jeremyho Siegela, profesora ekonomie na Wharton School ve Filadelfii, by pozitivní výsledky měly pokračovat i v novém roce, pokud v USA projde snížení daní.
Stejně tak se náhlého propadu neobává ředitel globálních investic ve švýcarské bance Credit Suisse Michael Strobaek. Jeho banka spravuje majetek za 1,3 biliony švýcarských franků (29 bilionů korun). I když ho ceny na akciových trzích znepokojují, když se zisky firem budou zvyšovat a nevznikne na trhu nedostatek volných peněz, mohly by akciové trhy ještě nějaký čas růst.
Burza má i špatné zprávy
I když je pro investory pozitivní, že zhodnocení akcií na pražské burze roste, klesá obchodní aktivita. Tato skutečnost netěší ani vedení burzy, ani obchodníky a ani brokerské domy.
Denní objem akciových obchodů dosahuje v průměru zatím asi 573 milionů korun. V loňském roce byl průměr 667 milionů. Zatím je objem nižší asi o 14 procent, ale na konci roku ještě mohou objemy růst a tak nemusí být rozdíl tak velký. Burza nechce komentovat důvody, proč objemy klesají.
Objemy obchodů neklesají jen v ČR, ale i jinde. Podle analytika J&T Milana Vaníčka je důvod v regulaci finančního trhu nebo hledání jiných forem obchodování než přes klasické burzy.
Objem obchodů na pražské burze klesá již přes deset let, mimo roku 2015, kdy naopak obchody rostly o deset procent. Objemově je obchodování na burze jen asi desetinou objemu, který byl v letech 2005 a 2007. Celou situaci ovlivňuje i velikost burzy, která limituje velké investory a také většina defenzivních titulů, které jsou na burze dostupné. Ty totiž vyhovují jen určité části investičních strategií.
Pro pražskou burzu by bylo velké mínus, kdyby se k ní v budoucnu nepřidaly nové české firmy, které nyní vstup zvažují. Spadá sem i Sazka Group, která je největší českou loterijní společností a nedávno oznámila, že chce prodávat akcie na londýnské burze. Sazku ovládá investiční skupina finančníků Karla Komárka a Jiřího Šmejce. Prodejem akcií by mohla získat nové peníze pro svůj další rozvoj v Evropě i na jiných trzích.
