Podle výroční zprávy Evropské investiční banky přilákal Juncekrův plán investice za 50 miliard eur. Evropská investiční banka má v plánu otevřít svou kancelář i v Praze, která by měla pomoci českým podnikatelům požádat o výhodné půjčky. Loni peníze v rámci Junckerova plánu směřovaly nejčastěji do inovací, infrastruktury, životního prostředí či do malých a středních společností.
Junckerův plán podporuje takové projekty, jako je rozšíření letiště v Dubrovníku, které bude mít do roku 2019 další terminál, vylepšenou ranvej a další novoty, díky kterým bude moci odbavit více než dvakrát více cestujících. Již teď je jich 1,58 milionu ročně. Do Chorvatska se tak pohodlně letadlem dostane brzy daleko více turistů a podnikatelů. Z takového rozšíření bude moci těžit nejen letiště, ale i celý region. Více se bude dařit cestovnímu ruchu, byznysu a sníží se nezaměstnanost.
I když je tento projekt zavedený teprve 14 měsíců, již nyní se díky němu podařilo dostat do evropského hospodářství investice v hodnotě 50 miliard eur. Pro evropské standardy je to skutečně rekordní postup.
Nový fond představil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v listopadu 2014 s tím, že by mohli do Evropy znovu přijít investoři, kteří se po roce 2007 hodně stáhli. Objem investic v EU během let 2007 až 2013 spadl až o 430 miliard eur.
Z fondu čerpá již 22 zemí z 28 členských států Evropské unie. Mezi nimi je i Česká republika, která získala záruky v objemu 4,4 miliardy korun pro půjčky malým a středním podnikům.
Evropská unie a Evropská investiční banka (EIB) daly dohromady 21 miliard eur. Ty mají sloužit především jako záruka pro investory. Chtějí nalákat dalších 315 miliard eur investic. Byl ustanoven nový nezávislý Investiční výbor, který vybírá projekty po celé Evropě. EIB je pak dává dohromady s ideálními investory. Ti jsou investicím do projektu poměrně hodně nakloněni, protože EIB podle dohody přebírá tzv. první rizika. Jestliže by se projekt dostal do problémů, první, kdo přijde o peníze, bude EU.
Evropský fond pro strategické investice (EFSI) si zatím vede neočekávaně dobře. EIB, která fond spravuje, uvedla ve své investiční zprávě za rok 2015, že díky němu se podařilo vytvořit nebo udržet zhruba čtyři miliony pracovních míst v malých a středních podnicích. Podle výsledků se daří využít i tzv. pákový efekt. Sedm a půl miliardy z EIB a rozpočtu Evropské unie už získaly soukromé investice za 42,5 miliardy eur. To je 13,5 procenta z celkových 315 miliard, kterých by chtěl fond dosáhnout. Nyní je na řadě vytvoření přívětivějšího investičního prostředí, které Evropa potřebuje. Musí odstranit regulatorní bariéry a dokončit vnitřní trh. Bez toho by plán byl neúspěšný. Fond přednostně investuje do inovací, infrastruktury, životního prostředí a do malých a středních podniků. Až 500 milionů eur by mělo získat Slovensko, které chce vylepšit svou dopravní infrastrukturu, včetně obchvatu Bratislavy.
Česko fond příliš nevyužívá
Česká republika zatím příliš tento fond ani jiné možnosti spolufinancování od Evropské investiční banky příliš nevyužívá. Ve Slovinsku, Slovensku či Řecku přesahují investice z půjček v rámci EIB 1700 eur na obyvatele, u nás je to 68 eur na obyvatele. V rámci Junckerova plánu získalo Česko zatím pouze 4,4 miliardy korun jako protizáruku umožňující podpořit úvěry pro malé a střední podnikatele. Již brzy by se však měla otevřít v Praze kancelář, která by měla podnikatelům s projekty vhodnými pro půjčky z EIB pomáhat.
