Nový zákon má zpřísnit pravidla pro poskytovatele spotřebitelských půjček. Bude také jednodušší předčasně splatit hypotéku bez sankcí a kontrolu nad nebankovními úvěry převezme Česká národní banka.
Dlužníci by měli mít nově lepší postavení díky opoře v novelizovaném zákoně úvěru pro spotřebitele. Jeho návrh připravený ministerstvem financí již schválili poslanci. Schváleny byly i určité pozměňovací návrhy, a díky tomu budou klienti bank i úvěrových společností na tom ještě lépe, než bylo původně zamýšleno.
Nový zákon zavádí mimo jiné strop pro sankce za pozdní splátky, budou větší možnosti předčasného splacení hypotéky taktéž bez sankcí a změny se týkají i zpřísnění podmínek pro poskytovatele nebankovních úvěrů. Podle náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové se regulace mají nyní týkat i půjček nižších než pět tisíc korun. Je to reakce na nabídky poskytovatelů úvěrů, kteří často poskytují úvěry do 4999 Kč, aby se vyhnuli zákonným povinnostem.
V současné době figuruje na trhu desítky tisíc společností nabízejících půjčky. Kvůli přísnějším pravidlům by jejich počet měl klesnout na stovky až desítky. Česká národní banka nově převezme kontrolu nad nebankovními úvěry, nyní dohlíží pouze nad bankami a oblast nebankovního sektoru kontrolovala Česká obchodní inspekce. ČNB bude dohlížet i nad nelicencovanými subjekty. Za nelegální půjčování budou hrozit vysoké pokuty, proto poslanci schválili pozměňovací návrh, který s tímto vyšším dohledem počítá. Návrh teď zamíří do Senátu. Původně měl fungovat již od letošního jara, protože část věnovaná hypotékám měla být převzata do 21. března nejpozději (vychází z unijní směrnice). Za pozdní převzetí hrozí Česku pokuta. Zákon se objeví po schválení senátem ve Sbírce zákonů krátce po podpisu prezidenta a platit začne tři měsíce poté, co v ní bude uveřejněn.
Sankce za nesplácení budou limitovány
Společnosti nebudou moci účtovat lidem sankce za pozdní splácení, jak se jim zachce. Věřitel si bude moci naúčtovat pouze náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní 8,05 procent) a smluvní pokutu 0,1 procenta denně z dlužné částky. Celkové ale penále ani smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50 procent celkové dlužné částky (ministerstvo financí navrhovalo původně 70 procent). Celková výše sankce nebude smět být vyšší než 200 tisíc korun. V současné době žádné limity v zákoně zavedeny nejsou a jsou pouze upraveny v obecné rovině, kdy zákon říká, že sankce nesmí být v rozporu s dobrými mravy, což mohou řešit soudy.
Lepší možnosti předčasného splácení
Nově by mohli lidé zatížení hypotékou splatit jednou ročně 25 procent úvěru bez sankce i mimo termín, kdy končí fixace, vždy v měsíci před tzv. výročím smlouvy. V původním návrhu bylo počítáno s pětinou úvěru, který půjde naráz předčasně splatit, ale nakonec byl schválen pozměňovací návrh poslance Václava Votavy. Dnes berou banky za předčasné splacení nejčastěji pět procent ze splacené částky za každý rok do konce fixace. Pouze Air Bank a Fio banka umožňují v současné době předčasné splacení zcela zdarma pouze s podmínkou, že si klient nepřevede hypotéku k jinému poskytovateli.
Pokud by byla hypotéka splacena předčasné zcela (nebo částečně splacena mimo uvedený termín), mohou si banky naúčtovat pouze náklady, které při předčasném splacení skutečně vznikají. Jedná se o náklady spojené s vyplácením úroků investorům, kteří peníze na hypotéku půjčili či na provize prodejních sítí. Při předčasném splacení kvůli úmrtí, dlouhodobé nemoci či invaliditě dlužníka půjde ukončit celou hypotéku dokonce bez jakéhokoliv poplatku. Byl schválen i další Votavův pozměňovací návrh, kdy budou moci banky lidem naúčtovat poplatek za předčasné splacení při prodeji nemovitosti jen do výše jednoho procenta ze zaplacené částky a maximálně výše může činit 50 tisíc korun.
U hypoték dochází ještě k další změně. Banky a úvěrové společnosti budou muset nově počítat roční procentní sazbu nákladů (RPSN), díky čemuž bude mít zájemce o půjčku větší možnost porovnat si jednotlivé nabídky. Novinky se budou týkat jen nových hypoték, které budou sjednané od data účinnosti zákona. Současní klienti budou moct využít tyto možnosti až po začátku dalšího období fixace. Výjimku tvoří hypotéky s variabilní sazbou, kde změny začnou platit po začátku platnosti zákona.
Sníží se počet úvěrových firem
Počet firem nabízející úvěry by měl velmi výrazně klesnout. Nový zákon totiž stanovuje požadavek na základní kapitál ve výši minimálně 20 milionů korun. V současné době platí, že poskytovateli úvěrů stačí pouze živnostenské oprávnění a základní kapitál není nijak hlídán. I z tohoto důvodu jsou v Česku tisíce subjektů, jež mají oprávnění úvěry poskytovat. Díky nově nastaveným podmínkám by tento počet mohl rychle klesnout a stabilizovat na desítkách tisíc. Kritici novely zákona varují před tím, že nepoctivé společnosti se přesunou na černý trh a napáchají více škody, než tomu bylo doposud. S novým zákonem budou mít ovšem výrazně omezeny možnosti pro získání klientů, protože si nebudou moci dovolit poskytovat předražené půjčky veřejně, jako nyní. O licencích pro poskytovatele i zprostředkovatele půjček má rozhodovat ČNB. Bude také přístupný veřejný registr těchto licencí. Zájemci o nabízení půjček budou muset skládat zkoušky z odborné způsobilosti, stejně jako je skládá každý, kdo prodává produkty penzijních společností. Nutné také bude, aby prodejci měli alespoň středoškolské vzdělání či pět let praxe v oboru.
Až vejde zákon v platnou, budou mít firmy lhůtu tří měsíců na to, aby si požádaly o licenci. Jestliže tak neúčinní, nebudou moci dále působit na trhu. ČNB bude mít poté dalších 15 měsíců na vyřízení licence. Podle Klaškova pozměňovacího návrhu bude za půjčky poskytované bez licence hrozit pokuta až do výše 20 milionů korun a zároveň klient za takový úvěr nebude muset platit žádné úroky.
Pečlivé prověřování klientů
Poskytovatelé půjček budou přísněji posuzováni v situacích, kdy si důkladně neprověří klientovu schopnost splácet. Již nyní platí, že u potencionálních klientů je potřeba prověřit jejich schopnost splácet. Na tom se nic nezmění, ovšem změna spočívá v tom, že úvěrové firmy budou muset povinně nahlížet do úvěrového registru a v případě, že si firma klienta důkladně neprověří, zpřísní se trest.
V současnosti je to tak, že smlouva se v takovém případě stane neplatnou a klient je nucen zaplatit okamžitě celou půjčenou sumu. Podle Juroškové to spotřebiteli vůbec nepomůže, protože potřebuje rychle peníze na zaplacení celé částky, které často sežene za ještě horších podmínek. Pokud začne nový zákon platit, mohl dostatečně prověřený klient půjčené peníze splácet podle svých možností (ber úroků a poplatků). Spotřebitel sice musí zaplatit celou jistinu, avšak může poskytovateli splácet tolik, kolik sám může. Splatnost se může velmi výrazně prodloužit. V případě, že se obě strany na splátkách nedohodnou, určí je soud.
Skončí rozhodčí doložky
Definitivně by s novým zákonem měly vymizet i rozhodčí doložky, kdy je možné řešit spory u rozhodce. Spory by se tak nově mohly řešit jedině u soudu. S tímto pozměňovacím návrhem přišel poslanec Jaroslav Klaška. Podle něj bylo tohoto instrumentu velmi zneužíváno a v praxi to funguje tak, že poskytovatel úvěru sestavuje smlouvu, ve které je již ustanoven rozhodce. Na konci tohoto řetězu pak čeká exekutor. Změna by měla pomoci tomu, aby poskytovatelé úvěrů měli prospěch z půjčování peněz, ale neměli ho z toho, že jim dlužník peníze vrátit nemůže. Také tato změna se bude vztahovat až na nové smlouvy uzavřené od data účinnosti nového zákona.
Již v roce 2011 byla schválena změna zákona, kde rozhodčí doložky nesmějí být ve smlouvě, ale klient je podepisuje zvlášť. To má snížit počet klientů, kteří ji podepíšou, i když vlastně nesouhlasí. Jurošková prohlásila, že podle ministerstva financí toto opatření není dostačující a proti rozhodčím nálezům se mohou klienti bránit jen velmi málo.
