Sněmovna schválila novelu zákona, která počítá s tím, že daň z nabytí nemovitostí bude platit kupující. Zákon musí ještě projít Senátem a podepsat prezident. Změna by pak začala platit po třech měsících od vyhlášení zákona ve sbírce. Kupující by měli začít platit daň přibližně od podzimu. V loňském roce na této dani vybral stát takřka 11 miliard korun.
Tato změna má přinést větší jednoznačnost zákona a lepší výběr daně. V současném znění dává zákon možnost oběma stranám, aby se dohodli na tom, kdo daň zaplatí a většinou je to prodávající. Kupující bývá v pozici ručitele. Novela zákona institut ručení ruší. Sazba zůstává stejná na 4 procentech. Daň z nabytí platí nabyvatel nemovitosti již podle současné úpravy, a to v určitých případech (dražby či vydržení). Již dříve ujišťoval veřejnost ministr financí Andrej Babiš, že banky nebudou mít s touto změnou problém a klientům půjčí i na zaplacení daně. Podle něj zákon i nadále umožní poplatníkům odečítat si od základu daně z příjmů úroky z hypotéky či stavebního spoření, když zaplatí s poskytnutého úvěru nemovitosti i nově daň z nabytí. S návrhem nesouhlasí opoziční ODS, která podávala návrh na zrušení celé daně z nabytí, protože ji považují za zbytečnou. Sněmovnou neprošel ani jeden z návrhů ODS na snížení daně na tři, dvě a jedno procento.
Změny pro samosprávní celky
Novela zákona také řeší placení daně z nabytí krajem, obcemi a jejich svazky. Nově jsou všechny tyto instituce od placení osvobozeny. Samosprávy nebudou v tomto případě muset ani podávat daňové přiznání.
Předloha zákona zjednodušuje určení základu daně při směně nemovitých věcí. Dále osvobození od daně při prvním úplatném nabytí nových staveb a jednotek. V novele se toto osvobození vztahuje pouze na stavby a jednotky dokončené či užívané, ne na rozestavěné.
