Od loňského roku je v platnosti několik novinek, na které by se při vyplňování daňového přiznání rozhodně nemělo zapomínat. Důležité změny se týkají především osob samostatně výdělečně činných.
U všech paušálních výdajů platí strop
Od loňského roku jsou všechny paušální výdaje zastropované. Jsou určené částky, nad které se už nemohou uplatnit žádné paušální výdaje. Týká se to i těch, kdo mají paušál 80 či 60 procent. Ve všech případech se při stanovení částky, na kterou se již nemůže uplatnit paušál, vychází z mezního příjmu dva miliony korun. Například u 80 procent ze dvou milionů je 1,6 milionu korun. Znamená to, že nejde použít paušální výdaje, pokud byla překročena u příjmů dvoumilionová hranice za rok. Pokud vám ovšem nevadí, že s rostoucím příjmem nad dva miliony korun klesají procenta výdajů určených částkou paušálu. Pokud jste například zedník a měl jste příjem 2.4 milionů. V případě 80 procentních výdajů by to dělalo 1,92 milionů. Můžete však uplatnit pouze maximálně 1,6 milionu korun, což je něco kolem šedesáti procent.
Uplatnění paušálu je vázáno na jednu omezující podmínku. Pokud uplatníte výdaje v procentní výši k příjmům ze samostatné činnosti či z nájmu a sečtení dílčích základů daně, u kterých bylo tímto způsobem daněno, je vyšší než 50 procent ze základu daně, nemůžete uplatnit daňové zvýhodnění na děti a ani roční slevu na manželku ve výši 24 840 Kč. Jestliže máte příjmy pouze podle § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů, tak na tyto úlevy nemáte nárok určitě.
U autorských honorářů není změna
V daňovém přiznání za rok 2014 byla možnost po skončení roku připočítat do daňového přiznání do celkového základu daně i autorské honoráře, které jsou daněné srážkovou daní. K těmto příjmům bylo možné dostat skutečné daňové výdaje či paušální ve výši 40 procent. Sražená daň z autorských honorářů se pak může započítat na daňovou povinnost celého roku po předložení potvrzení vystavené plátcem.
Tato možnost byla však od 1. ledna 2015 zrušena. Nově pokud autorský honorář nepřesahuje v kalendářním měsíci od jednoho plátce 10 tisíc korun, je samostatným základem daně pro srážkovou daň 15 procent jen tehdy, když autor přispívá do novin, časopisu či televize. Právní úprava se vrátila k verzi, která platila v roce 2013 až na limit, který byl v tomto roce 7 tisíc. Za rok 2015 se musí znovu danit v přiznání.
Životní pojištění
Podmínky pro to, aby si mohl člověk odečíst zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění do výše 12 tisíc korun ročně, se zpřísnily. Změny se týkají jak zaměstnanců, tak i OSVČ. Změna se netýká tzv. podmínky 2×60, to znamená sjednání výplaty pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a ne dříve, než v kalendářním roce, kdy pojištění dosáhne 60 let.
Od roku 2015 nesmí být umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Pokud si chce člověk odečíst částku zaplaceného pojistného od základu daně, nesmí si během trvání smlouvy vybírat finanční prostředky. Smlouvy, které byly uzavřeny do konce roku 2014, mohly být upraveny nejpozději do 1. dubna 2015 například uzavřením odpovídajícího dodatku. Pojišťovny dodatky zasílali a kdo tak učinil, platily nově nastavené podmínky od počátku roku 2015. Kdo ovšem chtěl i nadále vybírat předčasně své finance, nemůže si za rok 2015 uplatnit daňovou úlevu.
Osvobození od daně pro příležitostné dary do 15 tisíc
Od daně z příjmů jsou příležitostné dary osvobozeny v případě, že jejich součet od stejného poplatníka ve zdaňovacím období není vyšší než 15 tisíc korun. Nejdříve se tedy sečte hodnota darů od jednoho dárce a ta se srovná s limitem 15 tisíc. Stejně se postupuje i u dalších dárků. Nesčítají se hodnoty darů od různých dárců.
Osvobozené příjmy
Od 1. ledna 2015 byla zavedena do zákona o daních z příjmů v § 38 nová povinnost. Pokud člověk obdržel příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a má vyšší hodnotu než pět milionů korun, musí být tato skutečnost oznámena správci daně do 1. dubna 2016 za loňský rok (do konce lhůty pro podání daňového přiznání). Limit se posuzuje samostatně za každý příjem. Pokud osvobozený příjem směřuje do společného jmění manželů, musí ho oznámit jeden z manželů. Není stanoveno, jak by mělo oznámení vypadat. Postačí tedy obyčejný oznamovací dopis, kde musí být uvedeno: výše příjmu, popis toho, jak byl získán a čeho se týká, datum, kdy příjem vznikl. Může se jednat například o drahé šperky, zlato, drahé kovy, starožitnosti, obrazy a další předměty, které mají velkou hodnotu. Povinnost oznamovat se nevztahuje na příjem, o kterém si může vše zjistit správce daně z rejstříků či evidencí. V případě, že nebude splněna oznamovací povinnost, hrozí pokuta, která se počítá procentem z částky neoznámeného příjmu. Záleží také na okolnostech, za kterých poplatník povinnost splnil nebo byl donucen dodatečně splnit.
