Cena elektřiny na burze vzrostla za rok a půl o sedmdesát procent. Je velmi pravděpodobné, že si domácnosti i firmy budou muset připlatit jednotky procent. Vyšší ceny se nejvíce dotknou firem, které ještě nemají nakoupenou elektřinu na příští rok.
Doba, kdy byla elektřina velmi levná, je pryč. Na energetických burzách stoupla během roku a půl její cena až o sedmdesát procent. Dostala se tak na nejvyšší hodnoty od podzimu 2013. Podle energetického experta a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora by se tento růst měl projevit pravděpodobně i ve fakturách zákazníků. Přitom ještě na jaře to vypadalo, že mohly účty za elektřinu spíše klesat. Nyní je tato šance takřka nereálná.
Růst cen se hodně projeví u firem, které si kupují elektřinu samy nebo mají speciální tarify. Mluvčí dodavatele energií Bohemia Energy Hana Novotná uvedla, že firmy, které mají sjednány podmínky jen do konce roku a nyní dávají poptávku na další rok, pocítí cenové zvýšení okamžitě. Výsledná cena závisí na strategii odběratele i době, kdy bude chtít elektřinu na další rok koupit.
Zvýšení v řádech procent
U domácností se ceny stanovují trochu složitěji. U nich tvoří silová elektřina asi 40 procent z konečné ceny a zbytek padne na poplatky za distribuci, na obnovitelné zdroje a další. Podle Gavora by se mohla zákazníkům zvýšit elektřina asi o dvě až tři procenta.
Vše ale záleží především na těch, kdo elektřinu prodávají. Mluvčí energetické firmy ČEZ Roman Gazdík řekl, že pro většinu zákazníků nakupuje firma elektřinu průběžně po celý rok a pro některé ještě s větším předstihem. Proto nárůst cen nemusí odpovídat uvedenému pohybu na burze.
Firmy se ale zatím k růstu cen nechtějí příliš vyjadřovat. Spíše se ale předpokládá, že ceny pro domácnosti a maloodběratele se budou zvyšovat postupně, pokud bude tento trend pokračovat.
Z mezinárodního srovnání plyne, že v Česku jsou ceny elektřiny, které si platily domácnosti v roce 2016 podprůměrné a pro velké odběratele dokonce nejnižší v EU hned po Švédsku a Finsku.
Dražší uhlí
To, že růst cen silové elektřiny trvá již rok a půl, je na pražské energetické burze i dalších trzích v Evropě novinkou. Posledních deset let cena jedné megawatthodiny klesala. V roce 2008 se prodávala i nad 90 eury. V loňském roce to bylo asi 21 eur a nyní se po čtyřech letech cena vyhoupla na 37 eur za megawatthodinu.
Za dlouhodobý pokles může zejména větší výroba z obnovitelných zdrojů. To ovlivňuje hlavně Německo, protože díky masivním dotacím postupně vytlačilo z trhu klasické uhelné a plynové elektrárny. Některé se dokonce musely zavřít nebo fungují na hranici bankrotu. V loňském roce způsobily minimální ceny i velký propad cen černého uhlí, které cenu hodně ovlivňuje.
Nejvýznamnějším velkoobchodním trhem s elektřinou je německý trh. Proto ovlivňuje ceny i v Česku. A poslední dobou je pro Německo velmi důležitá právě cena černého uhlí. Jeho zvyšující se cena je podle odborníků ovlivněna zejména větší poptávkou v Číně a dalších zemích. Za rok vzrostla cena uhlí takřka o polovinu na 90 dolarů za tunu. Nejvíce rosta hlavně v posledních třech měsících. Dalším důležitým faktorem je i poměrně vysoká poptávka, která je způsobena růstem české nebo i německé ekonomiky.
