Od listopadu 2013 drží centrální banka kurz koruny vůči euru k 27 korunám za euro. Stalo se tak poté, co se zvýšily obavy z deflace. Aby tento kurz udržela, musela již od začátku intervencí nakoupit eura za více než 500 miliard korun. Na svém zasedání v únoru 2016 se bankovní rada centrální banky usnesla, že kurzový závazek bude prodloužen nejméně do konce roku 2017. Zatím to vypadá, že by ukončení mohlo přijít v první polovině roku.
V lednu překročil celkový objem intervencí České národní banky 500 miliard korun. Kvůli obavám z deflace se centrální banka zavázala, že koruna se nedostane výrazněji přes hranici 27 korun za euro. Nejdříve musela nakoupit eura za více než 200 miliard korun. Pak její aktivita na devizovém trhu proti koruně poklesla. To trvalo až do července loňského roku. Od té doby provádí intervence každý měsíc mimo října. Za leden letošního roku vydala na obranu kurzu 58 miliard korun. Celkový objem se tak vyšplhal na 502 miliard a bude ještě růst. Po svém zasedání na začátku února uvedla bankovní rada, že kurzový závazek neskončí dříve než v roce 2017 a jako pravděpodobný konec se jeví první polovina roku 2017. Než proběhlo únorové zasedání, nebyla vyloučena možnost ukončení intervence ještě letos. K prodloužení závazku je vedl hlavně vývoj inflace, která se stále pohybuje hodně pod dvouprocentním podílem ČNB.
V lednu dosáhl meziroční růst cen 0,4 procenta. Podle aktuální prognózy by inflace mohla dosáhnout dvou procent v prvním čtvrtletí příštího roku.
Údaje, které ČNB zveřejňuje o své aktivitě na devizovém trhu, jsou s měsíčním zpožděním. Je už teď jasné, že centrální banka musela působit na posílení koruny i v únoru. Objem intervencí je zatím pouze odhadován analytiky, kteří vycházejí z veřejných statistik centrální banky o objemu devizových rezerv a z údajů ministerstva financí. Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments odhaduje, že banka nakoupila eura téměř za 57 miliard korun. Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank je v odhadu o něco mírnější, tipuje zhruba 25 miliard korun.
Oproti lednu je v únoru objem intervencí nižší. To má souvislost s opětovným otevřením otázky úrokových sazeb. Na svém zasedání tuto možnost zmínila ČNB v únoru. Tím mírně koruna oslabila a v průběhu měsíce února se většinou pohybovala okolo hranice 27 korun, jak se vyjádřil Seidler.
Zasedání ECB přinese další tlak na posilování koruny
Ve čtvrtek by mělo být zasedání ECB, což by mohlo přinést další tlak na posilování koruny. Evropská centrální banka by na něm měla reagovat na propad eurozóny do deflace v lednu. Ekonomové ECB očekávají, že se budou snižovat úrokové sazby více do záporu, a také bude pokračovat či se dokonce zvyšovat objem kvantizačního uvolňování. To by přineslo příliv eur do Česka a došlo by k tlaku na posílení koruny. ČNB tak bude muset počítat s další intervencí.
Hlavní ekonom ING Bank také řekl, že devizové intervence okolo 30 až 40 miliard korun měsíčně by měly být součástí politiky kurzového závazku, když pokračuje kvantitativní uvolňování ECB. Neměly by tak podle něj vést k zavedení záporných sazeb u nás. Také Marek Dřímal ekonom Komerční banky je toho názoru, že ČNB k zavedení záporných úrokových sazeb nepřikročí. Podle něj by musela ČNB pro výrazné a dlouhotrvající snížení přílivu eur srazit sazby dosti hluboko, i k -0,5 procenta. Pro bankovní sektor by to mohlo znamenat značné problémy a v konečné fázi i pro celou ekonomiku. K tomu prý podle něj ČNB pravděpodobně nepřikročí. Po svém únorovém zasedání však bankovní rada přiznala, že o možném zavedení záporných sazeb diskutovala.
Guvernér ČNB Miroslav Singer i viceguvernér Mojmír Hampl se v minulém týdnu vyjádřil negativně k zavedení negativních sazeb. Hampl považuje záporné úroky za špatnou zbraň proti uvolňování měnové politiky. Singer naznačil, že ČNB vyčká na kroky ECB.
