Moravský peněžní ústav (MPÚ) si podal žádost k ČNB o bankovní licenci. Stalo se tak po několika letech slibování. Družstevní záložna má nakročeno k tomu stát se bankou. Bankovní licenci chtějí i další subjekty (Creditas, Akcenta a Artesa). Jestliže její žádost bude vyhodnocena kladně, chystá se ke vstupu s akciemi i na burzu.
Podle vyjádření majoritního vlastníka a generálního ředitele Radomíra Lapčíka, byla žádost o bankovní licenci odeslána již 20. srpna. O přeměně v banku hovoří delší dobu i jiné „kampeličky“, které u nás ještě působí. Jako první podala svou žádost právě MPÚ. Ta měla ke konci loňského roku téměř 11 500 klientů a byla druhá na trhu po záložně Creditas (19 400 klientů). Klienti měli v polovině letošního roku uloženo v MPÚ 9,2 miliardy korun a úvěry činily 7,9 miliard korun.
Podle Radomíra Lapčíka by mohla získat záložna licenci během příštího roku. Její název by se pak změnil na MPÚ banka. S přeměnou na banku radil záložně i bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, který nyní pracuje jako partner v poradenské společnosti KPMG. Podle jeho vyjádření spolupracují s Moravským peněžním ústavem již delší dobu.
Pokud MPÚ licenci získá, bude to teprve druhá záložna, které se to podařilo. První přeměna záložny na banku byla provedena u dnešní Fio banky v roce 2010.
Po získání licence, se chce MPÚ soustředit na vstup na burzu. Podle vyjádření Lapčíka chce jít záložna na burzu, aby mohla obchodovat se svými akciemi a zároveň aby se zhodnocoval jejich kapitál v rostoucí ceně akcií. Podle analytika Komerční banky jejich vstup na burzu není nereálný, ovšem protože by patřila k nejmenším firmám na burze, byl by objem jejich obchodu velmi malý.
Moravský peněžní ústav zatím ještě žádný konkrétní plán vstupu na burzu nepředstavil a ještě ani nemá jasno v tom, na jakou by chtěl vstoupit. Dříve patřila k oblíbeným Varšavská, ale kvůli nějakým změnám, ke kterým na ní došlo, uvažují nejvíce nad Pražskou burzou. Velkou roli hrají samozřejmě náklady vstupu.
Jak jsou na tom ostatní kampeličky?
Mimo MPÚ by chtěli bankovní licenci i ostatní velké záložny, jako je Creditas, Akcenta a Artesa. K tomuto kroku se uchýlili zejména po nových regulacích, které byly prosazeny po krachu Metropolitního spořitelního družstva v roce 2013 a WPB Capital 2014, Českou národní bankou.
Nová pravidla například říkají, že záložny, jejíž aktiva mají hodnotu větší, než pět miliard se musí stát bankami nebo se zmenšit. Akcenta a Creditas by měly o bankovní licenci žádat ještě tento podzim a Artesa do konce roku 2017.
V letošním roce se poměrně výrazně snížila ziskovost kampeliček. Loni v červnu mělo všech 11 záložen zisk 23 milionů korun a letos pouhé tři miliony. Propad zisku o 25 procent zaznamenala i MPÚ. Podle jejího ředitele jsou na vině především náklady na získání licence, a také dopady nové regulace.
