Kryptoměny jsou již nějakou dobu velmi diskutovaným tématem. Jedni jim spílají a druzí je velebí. Někdo jim předpovídá pouze krátkou budoucnost a jiní je zase vidí jako něco, co může klidně nahradit národní měny a stát se platidlem 21. století. Podle Hyuna Songa ale fungují digitální mince na úplně jiném principu než klasické peníze.
Peníze mají hodnotu jen proto, že je lidé používají jako platidlo. Kdyby je nepoužívali, byl by to jen token a u něj už nerozhoduje, jestli se jedná o papír nebo o digitální jednotku.
Kryptoměny fungují jinak
Kryptoměny nefungují na stejném principu jako klasické peníze. Takovou bitcoinovou síť tvoří hned dvě skupiny. První jsou odesílatelé, kteří odesílají peníze a přijímají platby. Druhá skupina jsou těžaři, kteří transakce ověřují. Obě skupiny jsou na sobě závislé a jedna bez druhé nemůže fungovat. Uživatelé potřebují těžaře kvůli tomu, aby platby mohly probíhat a těžaři zase vydělávají peníze za ověřování transakcí. Čím více nabídne uživatel těžařům, tím větší je šance, že si vyberou jeho transakci.
Poplatky za transakci se dokáží vyšplhat hodně vysoko. Například na konci loňského roku se dostala cena za jednu transakci až k 57 dolarům. Proto je zatím nesmyslné, chtít si za bitcoiny kupovat třeba kávu v cukrárně. U klasických peněz platí, že čím větší je počet uživatelů, tím lépe, u kryptoměn je to naopak.
Zlevnění transakcí
Bylo by možné transakce zlevnit? Šlo by to navýšením kapacity bitcoinové sítě. Jde o to, zda by poté měli těžaři dostatečnou motivaci transakce ověřovat. Dá se to přirovnat i k úzké silnici, na které se často tvoří kolony, ale přitahuje pozornost. Když bude až moc široká, žádné kolony se na ní sice netvoří, ale nikoho příliš nezajímá a nestará se o ni. Její kvalita se zhoršuje. A tak by to mohlo dopadnou i u bitcoinu, pokud by se jeho kapacita zvyšovala kvůli novým zájemcům a snížení cen.
